"Napiš to!"
je komponovaný pořad olomouckého Studia Radim nazvaný podle stejnojmenné soutěže, kterou na podzim 2012 vyhlásilo olomoucké TyfloCentrum. Nalaďte si Proglas 25. prosince 2012 v 11.00 nebo 26. prosince 2012 ve 20.00. Po odvysílání naleznete celý pořad v audioarchivu.
Do literární soutěže "Napiš to!" se přihlásilo přes 25 klientů nebo spolupracovníků TyfloCentra (nevidomých i vidících), soutěžící mohli psát prózu nebo poezii v rozsahu nejvíce dvou stran. Důležitým soutěžním kritériem byla tématika – a sice zrakové zdravotní postižení.
Ředitel TyfloCentra Olomouc Jan Příborský přizval do odborné poroty, která předložené práce hodnotila, redaktorku Proglasu Radku Rozkovcovou. Podle jejího subjektivního výběru pak vznikl komponovaný pořad sestavený ze čtyř soutěžních prací. Snaží se ukázat, jaké nesnáze může nevidomému člověku přinášet běžný život a každodenní jednoduché situace, třeba vycházka, návštěva restaurace, vyšetření u lékaře, domácí práce a podobně.
Soutěžní práce nastudovali Karolina Antlová, Dušan Baur, Igor Dostálek a Jan Novotný.
Zvětšený světJosef Zbranek, Nitra
V talíři je více masa,
z malého je velké pivo,
z housliček je zase basa,
pozdvihlo se moje nivó.
Avšak před svou velkou tchyní
strachem se teď musím chvět.
To, doktore, neodčiníš –
brejličky "plus dvacet pět"!
"(...) Vydal se na cestu sám, dokáže, že není slaboch. Vyšel před dům. A teď pět kroků rovně a pak vpravo po asfaltovém chodníku, přivede jej ke křižovatce a k zastávce tramvaje. Lidé mu měli snahu pomáhat, chytali jej za ruce a někam vlekli, zakopával a škobrtal o obrubníky chodníků, oni viděli. Do TyfloCentra dorazil pozdě, byl unavenější, dokonce se zamotal do nějakého keře u chodníku, který trčel až do poloviny průchozího pruhu. Když přišel, ostatní se trochu zarazili, pak se usmáli a pomohli mu očistit oděv, nakonec se rozesmál s ostatními, trucování jej úplně přešlo. (...)" Jaroslav Kraus, Plzeň
"(...) Pan doktor vyšel z ordinace a znovu spustil na manžela: 'Tak si pojďte pro výsledky!' Otevřenými dveřmi jsem zaslechla manžela: 'Já nejsem pacient, jsem tu jako doprovod nevidomé paní. Řekněte výsledky paní a ne mně. Paní jenom nevidí, ale slyší,' a dál si zase četl. Znovu se dveře přibouchly a opět bez jediného slova mně pan doktor strčil do ruky nějaké papíry. Stáli jsme proti sobě mlčky. Bylo slyšet jen tikot hodin. (...)" Hana Kondrová, Plzeň
"(...) Po pětiminutové procházce parkem před Pavla předstupuje pán. Proč před Pavla předstoupil? Podivné. 'Pane, povolujete psovi pobíhat po parku, pokuta půllitr.' 'Prosím?!' 'Provádíte přestupek proti předpisům. Připněte prosím psa.' 'Proč? Pegi potřebuje proběhnout packy, permanentně pomáhá,' povídá Pavel. 'Pomáhá?' pochybuje policista. 'Přirozeně. Podává předměty, provází při pochůzkách,' pokračuje Pavel, přitom pozdvihne předmět poukrývající problém. Policista pochopí: Pavel postrádá panenky. (...)" Petra Zelenková, Praha
