Covid v datech: dva výzkumy k pandemii

Covid v datech: dva výzkumy k pandemii
18. února 2021 Dopoledne s Proglasem Autor: Petr Najman

Václav Korbel ze sociologické organizace PAQ Research a Helena HnilicováKarolínou Dobiášovou z Ústavu veřejného zdraví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy nám přiblížili výsledky výzkumů o distančním vzdělávání a postoji občanů ve vztahu k pandemii COVID-19.

Výzkum společnosti PAQ Research se věnoval školní výuce během pandemie a probíhal na jaře a na podzim loňského roku. Václav Korbel uvádí: „Obecně se distanční výuka mezi jarem a podzimem zlepšila. Školy měly čas se během léta a začátkem podzimu připravit, domluvit, takže začaly používat jeden nástroj ke komunikaci, k zadávání výuky. Nebylo to jako na jaře, kdy jeden učitel použval e-mail, druhý Bakaláře, třetí používal zas něco jiného.“

Zlepšila se také komunikace s rodiči a zajištění distanční výuky dětí ze znevýhodněných rodin. „Na jaře nebylo 6 % dětí zapojeno ani jednou týdně, na podzim je to již méně než 1 %,“ upřesňuje.

Výzkum naopak poukázal na významný nárůst příznaků depresí, úzkostí a konfliktních situací. Ty jsou nyní dvoj- až trojnásobně vyšší oproti normálu a projevují se především u rodičů dětí na prvním stupni. Tyto děti totiž při distanční výuce vyžadují u rodičů vyšší pozornost. Podle Korbela je tento nárůst samozřejmě dán i celkovou pandemickou situací, ne jen distanční výukou.

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně a Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK minulý týden společně prezentovali výsledky výzkumu iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací WHO. Týkal se proměny postojů a chování české veřejnosti ve vztahu k pandemii COVID-19. 

Tento výzkum prokázal, že v naší zemi přetrvává nízké vnímání rizika, a to nezávisle na počtu nakažených a zemřelých. „Těch, kteří vnímají pandemii jako vysoké riziko, je asi 18 %,“ uvádějí výzkumnice z Univerzity Karlovy s tím, že od srpna až do ledna se toto vnímání prakticky nezměnilo.

46 % lidí pak nezůstává doma při příznacích onemocnění. To podle Heleny Hnilicové souvisí s vnímáním rizika a zároveň se skutečností, že více než 40 % respondentů označilo vládní nařízení jako příliš omezující jejich osobní svobodu.

Celý rozhovor, ve kterém jsme podrobně rozebrali výsledky obou výzkumů, poslouchejte v audioarchivu.

foto: archiv