Hraběnka Schönbornová: Člověk musí věřit, i když je situace zlá

Hraběnka Schönbornová: Člověk musí věřit, i když je situace zlá

Pořad v souvislostech


101. narozeniny Eleonory Schönborn
Budeme vysílat

Důl Michal
Důl Michal
Nadace manželů Vlčkových
Vysílali jsme


S Jiřím Kylarem a Martinou Vintrovou

S Jiřím Kylarem a Martinou Vintrovou

Na pomezí astronomie a víry
Audioarchiv
19. dubna 2021 Dopoledne s Proglasem Autor: Jakub Podešva

14. dubna oslavila výjimečné 101. narozeniny Eleonore Schönbornová, matka nynějšího vídeňského arcibiskupa kardinála Christopha Schönborna. Do roku 1945 žila na našem území. O životě plném zvratů, ale také o důvěře, se kterou vše překonávala, hovořila pro Proglas u příležitosti svých narozenin.

Eleonore Schönbornová se narodila roku 1920 v Brně jako čtvrté a nejmladší dítě Herberta von Doblhoff a Gertrud, rozené Skutetzké. Své dětství strávila v Račicích u Vyškova. “Prožila jsem tam velice krásné dětství. Ale můj otec velmi časně onemocněl roztroušenou sklerózou, takže jsem ho znala jen na kolečkovém křesle. Když zemřel, bylo mu 44 let. Mně tehdy bylo 11. Chodila jsem do školy a moje sestry byly v internátní církevní škole ve Štýrském Hradci. Tam jsem později přešla také, do velké školy, to jsem byla moc ráda. A tak jsem i přes velký smutek prožila velmi krásné mládí,” svěřila se hraběnka Schönbornová. 

Protože byl její rodině při poválečném vysídlování zabaven veškerý majetek, rozhodla se odejít se svými dvěma syny do Rakouska. Náročnou situaci jí pomohla zvládnout především pevná víra: “Já bych řekla, že nejsem pobožná, jsem ale velice věřící. Mám hlubokou víru a vím, že Bůh nás vzal do své náruče a všechno bude podle Jeho vůle. A jestliže člověk Boží vůli cítí a řídí se jí, pak je člověk rád. I když je to těžké. Občas se člověk sám sebe ptá: Proč musím tohle vydržet, proč musím nést takový úděl? Ale tohle jsem vlastně nikdy neřekla. Vždycky jsem si řekla: ‘No dobře, takhle to je a já musím hledět, abych se dostala dál.      

V Rakousku s manželem přivedla na svět další dvě děti. Vypracovala se na vedoucí reklamního oddělení textilní firmy Getzner a dodnes žije v obci Schruns na západě Rakouska. Svoje osudy vylíčila v knize Život se nedá plánovat: Osud v pohnutých časech. O těchto pamětech, ale také o tom, proč se modlila, aby se její syn Christoph nestal papežem, nebo za co každé ráno děkuje, promluvila v rozhovoru, který lze nalézt v našem audioarchivu.

Foto: archiv