Hvězda jménem Santini

Osobnost architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela představí v olomouckém studiu kastelánka Státního zámku Raduň Markéta Kouřilová v rozhovoru s historikem umění a pedagogem Filozofické fakulty Univerzity Palackého docentem Martinem Pavlíčkem. Premiéra v pátek 10. června 2022 v 9.00.
Hovořit budou o době, v níž Santini žil a tvořil, zasadí do historických souvislostí jeho známé zakázky a pokusí se popsat, v čem byl Santini výjimečný a čím se vyznačoval jeho styl barokní gotiky.
Jak bylo možné stát se na sklonku 17. století architektem? Jaký byl postup získávání kvalifikace? "Velice často se stávalo, že budoucí architekti začínají jako kameníci, případně se v dílně svého otce učí stavitelskému řemeslu, počínaje klasickou zednickou prací. Projdou touto zkušeností a nakonec se vyprofilují. Ti, kteří měli talent, potom začínají kreslit a učí se projekčním principům. A mohou to dotáhnout nejen na provádějící stavitele staveb podle plánů jiných architektů, ale jsou schopni sami projektovat architekturu se vším všudy," vysvětluje doc. Martin Pavlíček a dodává: "Santini šel evidentně celou dobu 'akademickou cestou'. Architekturu sice zná z praxe – i z té rodinné, kamenické – ale primárně to byla už od počátku, dalo by se říci, intelektuální spekulace. Něco, co se odehrává na papíře v podobě těch kreseb a složitých myšlenek, které se v Santiniho hlavě úžasně objevovaly po celý jeho život."
Santini je autorem například poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, poutního chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách nebo klášterů v Plasích a Kladrubech.