Libuše Nivnická: Knihovna nemůže zůstat jen půjčovnou knížek

Založení knihovny přímo souviselo se vznikem samostatného Československa. V roce 1919 byl totiž vydán zákon, který každé obci ukládal, aby založila veřejnou knihovnu. Pro město Brno platila tato povinnost do konce roku 1920. Samotná knihovna pak byla oficiálně založena 1. února 1921. Libuše Nivnická doplňuje tehdejší podmínku, kdy pro otevření pro veřejnost musela mít knihovna ve fondu alespoň 10 000 svazků. „Tento fond se shromažďoval dvojím způsobem. Jednak vyšlo nařízení, že existující čtenářské a jiné spolky, jako například Sokol, byly povinny veřejné knihovně svoje knihovny odevzdat, což se mnohdy setkávalo s odporem. To byl jeden zdroj a druhý – samozřejmě se nakupovalo z tehdy vydávané produkce,“ popisuje nynější ředitelka knihovny počátky její činnosti s tím, že první čtenáři mohli knihovnu navštívit v listopadu roku 1922.

Zajímavostí je archivní dokument adresovaný Jiřím Mahenem prezidiu brněnské městské rady, ve kterém si stěžuje, že ze 17 000 svazků je pro veřejnost zajímavá zhruba jen polovina (…) Ostatní autoři – „je mezi nimi je uváděn i Neruda,“ říká Libuše Nivnická – čtenáře nezajímají.

Osobnost Jiřího Mahena, který byl spoluzakladatelem a prvním zaměstnancem knihovny, je s touto institucí neodmyslitelně spjata. „Brněnská knihovna měla obrovské štěstí, že se prvním knihovníkem stal právě Jiří Mahen (…) Tím, že tady stál (…) se brněnská veřejná knihovna mohla chlubit kvalitně budovaným fondem. Nebyla to jen sbírka zábavného čtiva,“ vysvětluje ředitelka.

Také jeho zájem o rozvoj dalších služeb zastává Knihovna Jiřího Mahena dodnes, a proto se kromě půjčování knih zapojuje i do mnoha dalších aktivit, jako jsou besedy, setkávání se s autory nebo účast na muzejní noci. „Ty věci se nesly s knihovnou stále. Tu ve větší míře, tu v menší, tu nějak propagandisticky ovlivněné, ale bylo to tady vždycky,“ uzavírá Libuše Nivnická.

Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.

foto: pixabay.com