Osm let pontifikátu papeže Františka

Osm let pontifikátu papeže Františka

Pořad v souvislostech


Osm let pontifikátu papeže Františka
Audioarchiv
11. března 2021 Dopoledne s Proglasem Autor: Petr Najman

S církevním historikem a teologem Tomášem Petráčkem a architektem a vedoucím Centra teologie a umění při KTF UK Norbertem Schmidtem se ohlédneme za pontifikátem současného papeže Františka. Vyplývá specifičnost Františkova papežství také z toho, že pochází z Latinské Ameriky a jako první neevropský papež vnáší jiné důrazy, než které jsou křesťanům v Evropě vlastní? V čem navazuje a v čem naopak překračuje svého předchůdce a současného emeritního papeže Benedikta XVI.?

Papež František byl zvolen 13. března 2013 po abdikaci jeho předchůdce Benedikta XVI. Tato abdikace byla nepochybně velmi odvážným gestem, i když podle Tomáše Petráčka „to nebyla abdikace, kdy probíhá prosperující a dobře vedené a vnímané papežství a po zralé úvaze se Benedikt XVI. rozhodne odejít do ústraní. To byly měsíce a roky, kdy se valil jeden skandál za druhým.“ Na druhou stranu dodává, že katolická církev „nepočítá s tím, že papežové stárnou a přicházejí o fyzické síly a o schopnosti takhle náročný, takhle zásadní úřad vykonávat.“  

„Styl pontifikátu papeže Františka nebyl pro spoustu lidí překvapením. Mnozí lidé si jednoduše řekli: ‚Takhle by to mělo být.‘“, uvádí Norbert Schmidt a pokračuje: „To, že ty historické parády, ty girlandy ustupují do pozadí, že ten karneval skončil, myslím mnozí vnímali naopak jako potvrzení toho, co si i desetiletí mysleli. Pak samozřejmě existuje část lidí žijících v katolické bublině, pro kterou to mohl být opravdu veliký šok.“

Rolí svatého otce (i dalších církevních činitelů), kterou podle Tomáše Petráčka papež František zvládá, je zdůrazňování principů a udávání obecných vodítek hodnotových i etických. To se ukázalo především na jeho postoji k migrační krizi. Také jeho zdánlivě nelogické zahraniční cesty, kdy se vydává do míst na periferii a příliš nezohledňuje tradiční kritéria významu oblasti a měst, potvrzuje tento přístup. „ (Papež) František (při návštěvě Iráku) vychází ven a jede do muslimského světa, jako František z Assisi, který se setkává se sultánem. Vlastně je to opět to františkovské konkrétní setkání, dotýkání se, které má přednost před teoriemi a politickou šachovnicí,“ uzavírá Norbert Schmidt.

Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.