Zpátky do školy s Petrem Šiškou a Janem Vepřekem

Oba hosté hned v úvodu potvrzují, že protiepidemická opatření mají zásadní dopad na formu a obsah vzdělávání, kdy především praktická výuka zůstává bez možnosti, jak předat studentům potřebné vědomosti. „Tak jako nelze přes Skype vytvořit příliš dobrý sociální kontakt, nelze ani předat nic praktického. Sekeru, pilu nebo jiný nástroj si prostě přes obrazovku nepodáme,“ říká Petr Šiška. Situace je také náročná pro pedagogy, kteří musí přistoupit k novým formám práce a komunikace jak se studenty, tak s rodiči.

„Spousta věcí dopadá hodně na maminky a na tatínky doma. Ačkoli první a druhou třídu máme prezenčně, tak třetí, čtvrtá a pátá je doma a nějaká pomoc ze strany rodičů je třeba. Tím pádem i komunikace s rodiči je jiná, možná v určitém ohledu i intenzivnější, ale stále neosobní,“ upřesňuje Jan Vepřek.

Církevní školy mají podle Vepřeka obrovský potenciál v osobnostním rozvoji dětí, který v dnešní době mnoho pedagogů považuje za klíčový. Tyto školy, ačkoli jsou tradičním směrem, promítají do vzdělávání moderní rysy. „Pracujeme na životní flexibilitě, ale také na pevnosti charakteru, na schopnosti domluvit se, na schopnosti empatie a to jsou všechno věci, které jsou veskrze křesťanské,“ popisuje. Petr Šiška k tomu dodává: „Hlavním úkolem našeho procesu vzdělávání je, aby si žáci dokázali postupně odpovědět na několik základních otázek: Kdo jsem? Jaký je můj úkol v životě? Co já od života chci dosáhnout? A jakou roli v tom hraje moje profesní vzdělání? (…) Zaplať Bůh máme třídy naplněné do té míry, že se žákům můžeme věnovat do značné míry individuálně i v prostředí učňovského školství, což nebývá pravidlem.“

Celý rozhovor je k dispozici v audioarchivu.