Na dřeň: Co byste si poradili, kdyby vám bylo znovu dvacet?
Posluchači podcastu Na dřeň i redaktoři Proglasu se zamýšlí nad tím, co by svému já poradili ve dvaceti letech. Bonusový díl lze poslouchat pouze v podcastových aplikacích.
"Svému o deset mladšímu já bych chtěla poradit, ať se nebojí a následuj svůj strach," píše posluchačka Karolína: "Strach je totiž nejlepší indikátor toho, na čem mi opravdu záleží." Téma strachu a odvahy bylo častou odpovědí - neboj se, nestresuj se, všechno je tak, jak má být!
Co dalšího by lidé řekli svému mladšímu já? A co je v životě opravdu důležité?
Povídání můžete poslouchat v podcastových aplikacích ve svém mobilu, nebo zde:
Spotify,Google Podcasts,Apple Podcasts nebo Soundtier
Související články
Na dřeň s Veronikou Khek Kubařovou: Věřím životu, že ví, co má se mnou za záměry
Hosté na rozhovory většinou přicházejí s neutrálním nebo nervózním výrazem, zvlášť pokud nejsou zvyklí na povídání za mikrofonem nebo pokud zatím nemají žádnou zkušenost konkrétně s Radiem Proglas. Česká divadelní a filmová herečka Veronika Khek Kubařová naopak dorazila do studia poměrně dost uvolněná a s milým úsměvem.
Na dřeň s Josefem Suchárem: Krásný věci někdy hodně bolej
Josefa Suchára, neratovského faráře, zná díky komunitě v horské vesničce Neratov spoustu lidí jako přátelského a schopného kněze, pro kterého nic není problém, a který má vášeň pro traktory. Cítí se ale někdy Josef i přes čilý komunitní život jako kněz sám? A co je podle něj na celibátu nejtěžší? "Povolání ke kněžství je jedna věc, povolání k celibátu věc druhá," říká. Otevřený rozhovor o úskalích kněžské služby, samotě, ale také třeba o tom, jestli jde s Bohem uzavřít smlouva a proč bychom si věci měli přát.
Na dřeň s Josefem Trojanem: Jediná možnost, jak z toho ven, je být dobrým člověkem.
Zatímco při televizních rozhovorech může působit sebevědomě a extrovertně, ve skutečnosti je herec Josef Trojan melancholický a přemýšlivý typ. Alespoň to o sobě říká. O tom, proč se snaží být dobrým člověkem, proč se rozhodl v 18 letech skončit se školou a živit se nejen herectvím, ale třeba úklidem v psychiatrické léčebně, ale také o jeho rodičích Kláře a Ivanovi, krásách i těžkostech herectví a vůli, kterou člověk musí mít, když je na volné noze.
