Dějiny křesťanského výtvarného umění – 11. díl

Baroko se v českých zemích objevuje později, díky politickým poměrům způsobeným třicetiletou válkou. Po roce 1650 se také u nás vyvinulo ve velkolepý, dynamický sloh.

Ve stavitelství stojí ještě na rozhraní manýrismu a baroka Valdštejnský palác na Malé Straně, který vystavěl Giovanni Pieroni. I další významní stavitelé přišli z Itálie. Vzorem pro církevní stavby byl Vignolův kostel Il Gesú v Římě. U nás hojně působil Carlo Lurago (1615-1684) – kostel sv. Ignáce na Novém Městě, přebudování kostela sv. Salvátora a části Klementina.

Černínský palác na Hradčanech – to je největší barokní palác vystavěný Francescem Carratim (zemřel 1677).

Giovanni Alliprandi (1665-1720) přinesl do Čech vídeňský styl (kostel v Kuksu, zámek v Liblicích). Francouzský architekt Jean Battiste MAthey (1630-1696) projektoval zámek v Praze-Tróji, Toskánský palác na Pražském hradě a podílel se na přebudování kláštera premonstrátů na Strahově.

Giovanni Pietro Tencalla (1629-1707) byl architektem kláštera Hradisko a kostela sv. Michala v Olomouci, kostela na Sv. Kopečku a dokončil přestavbu kroměřížského zámku.

Po r. 1700 nastupují domácí stavitelé. Kryštof Dienzenhofer (1655-1722) – loď kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, kostel sv. Markéty v Břevnově či zámecká kaple ve Smiřicích. Rodový talent dovedl k vrcholu jeho syn Kilián Ignác Dienzenhofer (1690-1752) – přestavba pražské Lorety, vila Amerika, karlínská Invalidovna, kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, dostavba sv. Mikuláše na Malé Straně.

Jan Blažel Santini – Aichl (1677-1723). Jeho stavby představují syntézu baroka a gotických principů – je to tzv. barokní gotika.  Vytvořil přes 100 plánů staveb v Čechách a na Moravě – klášterní chrám v Sedlci u Kutné Hory, Šternberský palác na Hradě, cisterciácký klášter a kostel ve Žďáru a kostel sv. jana Nepomuckého na zelené hoře u Žďáru, zámek Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Morzinský palác ve Nerudově ulici v Praze.

Selské lidové baroko se projevuje na venkovských stavbách až do začátku 19. Století – zvláště v jižních Čechách.

České barokní sochařství

Na počátku stojí Jan Jiří Bendl (1620-1680)- sloup Neposkvrněného početí P. Marie na Staroměstském náměstí, výzdoba průčelí kostela sv. Salvatora, jezdecká socha sv. Václava (dnes na Vyšehradě).

Jan Brokoff (1652-1718), řezbář-sochař, autor sochy Jana Nepomuckého na Karlově Mostu. Jeho syn Ferdinand Maxmilián pak vytvořil sousoší sv. Barbory, Markéty a Alžběty, a další sochy.  Pro Karlův most vytvořil sochy sv. Anny Samotřetí, sv. Dominika a sv. Tomáše Akvinského sochař Matěj Václav Jäckel, který pracoval i na oltářích pražských kostelů, vyzdobil benediktinský klášter v Broumově a cisterciácký v Sedlci.

Nejznámějším  barokním sochařem je  Matyáš bernard Braun (1684-1738), který se hlásí k italskému sochaři Berninimu např. sousošími z Karlova mostu Sen sv. Luitgardy, sv. Ivo nebo sv. Ludmila.  Vyzdobil zámek hraběte Fr. Antonína Šporka v Kuksu u Dvora Králové 40 alegorickými postavami Náboženství a Blahoslavenství. Pro špitál v Kuksu vytvořil řady Ctností a Neřestí. Nedaleko Kuksu začal tesat Betlém přímo ve skále. 

Na Moravě je sochami nejvíce zdobená Olomouc. Sousoší Nejsvětější Trojice, kašny na nánměstích.

Barokní malířství i sochařství zobrazuje hojně lidské tělo v nejrůznějších dramatických situacích. Nástěnná malba doplňuje architektonické členění, uplatňuje se iluzivní perspektiva, pohledy do nekonečného oblačného prostoru. Uvolněnost rukopisu vedla k expresívnímu pojetí.

Karel Škréta Šotnovský ze Zázvořic (1610-1674) – vynikající portrétista, Rodinný portrét brusiče drahokamů Miseroniho, svatováclavský cyklus obrazů pro augustiniánský kostel Na Zderaze, obraz Narození světce, řada obrazů u sv. Tomáše a sv. Mikuláše na Malé straně a další.

Petr Brandl (1668-1735) – oltářní obrazy malované metodou temnosvitu – Vidění sv. Terezie v kostele sv. Josefa na Malé Straně, Kristův křest v Manětíně.

Jan Kupecký (1667-1740) žil většinu života v zahraničí, vynikl jako portrétista evropské úrovně.

Václav Vavřinec Reiner (1689-1743) přivedl k vrcholu nástěnnou malbu – Poslední soud v křížovnickém kostele v Praze, kostel sv. Jana na Hradčanech). Vedle fresek vytvořil i závěsné obrazy s motivy krajin, portréty a oltářní obrazy.