Dějiny křesťanského výtvarného umění – 4. díl

Od poloviny 6. Století doznívalo v latinské západní kultuře umění křesťanské antiky. Na území Francké říše se pak začal formovat nový náhled na umění, který byl odlišný od byzantského. Architekturu charakterizují stavby strohé a pevné hmoty. Z množství staveb ( jen v 7.století vzniko asi 200 klášterních budov a kostelů) se nám dochovalo jen velmi málo. Například Baptisterium sv. Jana v Poitiers ze 7. století. Je to centrální obdélníková budova se dvěma apsidami.

V polovině 8. Století se severní Afrika a Španělsko dostaly pod arabskou nadvládu. Evropskou vůdčí osobností se stává Karel Veliký. Nejzajímavějším dílem jeho doby je kaple jeho sídelního paláce v Cáchách, zasvěcená Panně Marii (z r. 814). Stavba je ovlivněna chrámem San Vitale v Ravenně, ale liší se v tom, že je více poplatná severní architektuře a má přidáno jedno podlaží. V mezipatře nad vchodem je tzv. císařova lodžie s mramorovým trůnem, kde císař naslouchal mším a uděloval audience. V této kapli je panovník i pochován

Obdobné stavby vznikly i v Ingelheimu či v Germigny-des-Prés v Orleansu (z roku 818). Kostely i kláštery karolinského období mají zbytnělé západní části Jsou to tzv. westwerky (opatský kostel v Corvey ve Vestfálsku).

Kláštery se staly centry vědy a umění. Jsou často zakládané keltskými církvemi (Fulda v Hesensku, Reichenau na Bodamském jezeře či St. Gallen ve Švýcarsku).

Východní oblast má trojlodní uspořádání staveb s příčnou lodí ve tvaru T. Stavby byly bohatě zdobené reliéfy, sochami a malbami. Při zobrazení postav se uplatňuje hieratická perspektiva. Je to zobrazení postav v rozdílné velikosti podle jejich postavení v církvi.

Objevuje se knižní malba. Iluminátoři pracují v dílnách klášterů a hodnostářů. Nejstarším rukopisem palácové dílny v Cáchách je tzv. Godescalkův evangeliář (781 – 783)vytvořený pro Karla Velikého.

Umění Velké Moravy

S přijetím křesťanství se formuje i naše křesťanská kultura. Zvláště v architektuře. K nejstarším stavbám patří dvouapsidová rotunda v Mikulčicích (1. čtvrtina 9.st. ), kostel sv. Jana Křtitele v Modré nebo kostel v Uherském Hradišti – Sadech (oba z 1. pol. 9. St.).

Na Velké Moravě dosáhlo vysoké úrovně zlatnictví, šperkařství (rostlinné motivy i dekor figurální).

Po rozpadu Velkomoravské říše (r. 906) zaniká cyrilometodějská kultura i s vlastním písemnictvím. Politický a kulturní rozvoj se přesouvá do Čech.

V Čechách už za knížete Bořivoje vzniká na Levém Hradci rotunda sv. Klimenta a kostel Panny Marie na Pražském hradě. V r. 921 nechal kníže Vratislav vystavět baziliku sv. Jiří. Za vlády sv. Václava vzniká čtyapsidová rotunda sv. Víta (926-930). V roce 1060 na jejím místě vyrůstá Spytihněvova bazilika.

U baziliky sv. Jiří byl založen ženský benediktinský klášter. V Břevnově pak nejstarší mužský benediktinský klášter, založený sv. Vojtěchem, druhým pražským biskupem.