Dějiny křesťanského výtvarného umění – 7. díl
V sedmém pořadu vzdělávacího cyklu Dějiny křesťanského výtvarného umění vás ve čtvrtek 13. června prof. Jan Royt, CSc. upozorní na zajímavé památky gotiky v Čechách a na Moravě. Poslouchejte od 16. hodiny.
Nejstarší gotickou stavbou u nás je asi klášter sv. Františka v Praze pro řád klarisek z 30. let 13. století, založený sv. Anežkou Českou. Z roku 1232 je cisterciácký klášter v Tišnově, na kterém vidíme vliv burgundského stylu gotiky. V podobném duchu byly stavěny kláštery a kostely – Oslavany, Osek, Jihlava, Písek, Třebíč, Hradiště nad Jizerou, kostel sv. Václava v Olomouci. Z druhé poloviny 13.století pocházejí cisterciácké stavby klášterů ve Zlaté Koruně, Vyšším Brodě a v Plasech. Vliv burgundského stylu slábne, gotika v českých zemích má svou osobitost. (Staronová synagoga z 80. a 90. let 13. století).
Na pozvání biskupa Jana IV. Z Dražic působí u nás mistr Vilém z Avignonu a přináší právě klasickou gotiku (most přes Labe, hrad, kostel a klášter v Roudnici). V době Karla IV. dochází k obnově Pražského hradu a stavbě nové gotické katedrály na místě Spytihněvovy baziliky. Započal ji Matyáš z Arrasu - (1290-1352) - (také Karlštejn a Nové Město pražské). Na díle pokračoval třiadvacetiletý Petr Parléř ze Švábského Gmündu (1332-1399). Jeho další významnou stavbou je nový kamenný most přes Vltavu, zahájení stavby kostela Panny Marie před Týnem či kostela sv. Bartoloměje v Kolíně i kostela sv. Barbory v Kutné Hoře.
V Praze vznikají dále (mimo Parléře) např. klášter v Emauzích, Betlémská kaple, radnice Starého Města, Karolinum, později dům U zvonu na Staroměstském náměstí. Z pol. 13. století je kostel sv. Tomáše v Brně. Nejvýznamnější stavbou doby husitské je výstavba města Tábora (založen r. 1420), k jehož dominantám patří radnice a kostel Proměnění Páně na hoře Tábor.
Za vlády Jagellonců jsou pak nejvýznamnějšími architekty Matouš Rejsek z Prostějova (1445-1506), který dokončil Prašnou bránu a Benedikt Ried (1454-1534), autor Vladislavského sálu, královské oratoře v chrámu sv. Víta v Praze a kostela sv. Mikuláše v Lounech.
Na Moravě doznívá gotika ještě i na začátku 16. století (kostel sv. Mořice v Olomouci a přestavba kostela sv. Jakuba v Brně, na které se podílel Antonín Pilgram).
Z příkladů sochařské tvorby gotiky v Čechách jmenujme sochařskou huť Petra Parléře a její výzdobu chrámu sv. Víta v Praze, výzdobu Staroměstské mostecké věže a také tympanon z kostela P. Marie před Týnem. V 15. století sochařství navazovalo na Parléře a přišlo s pojetím tzv. krásného slohu (Kalvárie z Vyššího Brodu, sousoší Kristus na hoře Olivetské z kostela sv. Mořice v Olomouci). Nejvýznamnějším sochařem v první pol. 16. století na Moravě je Antonín Pilgram (výzdoba kostela sv. Jakuba v Brně, sochy Petra mučedníka a dominikánského světce).
Gotické malířství má počátek v období vlády Přemysla Otakara II. a jeho syna Václava II. Na jejich dvoře vznikl hvězdný glóbus. Typické gotické postavy jsou už i v klášteře v Plasích. Nástěnné malby zač. 14. Století mají vysokou úroveň v kostelech a klášterech ve Strakonicích, Čkyni, Volyni, Písku, Kašperských Horách. Vrcholu pak dosahuje na Karlštejně v díle mistra Theodorika (1359-1368) a v klášteře Na Slovanech (Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a tzv. Mistr emauzského cyklu).
Na konci 15. století vzniká v kostele sv. Barbory v Kutné Hoře jedinečný cyklus nástěnných maleb, ze začátku 16. století pochází výzdoba Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta v Praze.
Nejmladším oborem gotické malby je malba desková, která se objevuje ve druhé čtvrtině 14. století. (tzv. Predela roudnická z dílny biskupa Jana z Dražic je nejstarší deskovou malbou u nás. Kolem roku 1345 vznikla deska s obrazem Smrti Panny Marie (dnes v Bostonu). Z 50. let pochází Madona z Veveří, dílo z okolí mistra Vyšebrodského oltáře, asi kolem pol. 14. stol.
Mistr Theodorik, dvorní malíř Karla IV. Je poprvé zmíněn jmenovitě, jako autor výzdoby svatého Kříže na Karlštejně. Jde o soubor 130 deskových obrazů s portréty světců nebeského vojska Kristova. Z Theodorikovy dílny pochází i Votivní deska Jana Očka z Vlašimi s portrétem Karla IV. a jeho syna Václava.
Koncem 14. století je nejvýznamnějším představitelem tzv. krásného slohu Mistr Třeboňského oltáře (2. pol. 14. stol.). Na Moravě před vypuknutím husitských bouří tvoří Mistr Rajhradského oltáře.