Úvod do christologie – 4. díl

V monografii "Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel" vydané nakladatelstvím Krystal OP a Karmelitánským nakladatelstvím můžete téma třetího dílu vzdělávacího cyklu Proglasu sledovat od 47. strany.

Pro ilustraci vyjímáme jen krátkou citaci:

II.1.4. Ježíš a mesiášské naděje v judaismu jeho doby

Základní naději Izraele představovala panovnická moc Hospodinova, spjatá s přísným zachováváním Tóry. Východiskem ´vyhlížení´ Božího království byla obecně lidská touha po životě v míru, svobodě a spravedlnosti. Tyto lidské aspirace však nelze realizovat čistě lidskými prostředky bez Hospodina, bez jeho sebedarování člověku skrze slovo a ducha. K tomu pak v makabejské době přistupuje i naděje ve vzkříšení z mrtvých: vize Království se eschatologizuje. Naděje v Boží království tedy v sobě spojuje základní hluboce lidské aspirace a zároveň je nadějí víry v definitivní spásu spjatou s Božím sebedarováním člověku. Zklamání nad jednáním lidských prostředníků v dějinách spásy postupně vedlo ke stále zřetelnějšímu očekávání ideálního Pomazaného, Prostředníka, který by realizoval Boží záměry a díky němuž by se naplnily dávné i pozdější Hospodinovy přísliby. ... Lze říci, že kromě skupiny saduceů byly mesiášské naděje všudypřítomné. (Saduceové, farizeové, zéloti, eséni, představy helénisticky orientovaných židovských skupin žijících v diaspoře a dále). 

II.1.5.   Jediný prostředník

Společným jmenovatelem všech starozákonních mesiánských linií je idea spasitelského zprostředkování, spasitelské mediace. Spasitelem, Zachráncem je v první řadě Hospodin, který však realizuje své záměry v dějinách spásy skrze prostředníky. Celá řada spasitelských mediací, o nichž hovoří Starý zákon, slouží v Novém zákoně pro označení Ježíše z Nazareta.

"Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Ježíš Kristus /... (1Tim 2,5)."

II.2.   Tajemství Ježíše Krista v Novém zákoně

II.2.1. Jedna víra a pluralita novozákonních christologií