Za 5 pět
Publicistických 45 minut přináší každou sobotu od 16.55 blízká setkání s výjimečnými hosty a rozhovory na relevantní a aktuální témata, která často mohou být vnímána jako morálně problematická nebo zatížená stereotypy. Pořad vychází vstříc náročnému a kritickému posluchači, čerpá přitom z kompetencí zkušené autorské dvojice jako dramaturgů a průvodců pořadem - Hany Scharffové a Petra Viziny.
Poslouchejte také na Spotify, Google Podcasts nebo iTunes.
Hana Scharffová vystudovala mezinárodní vztahy na VŠE, studovala také na univerzitách ve Švýcarsku a v Berlíně a na FSV UK. Pracovala pro německou veřejnoprávní stanici ARD a od roku 2003 působí v České televizi, více než čtyři roky informovala z Německa jako zahraniční zpravodajka ČT, je držitelkou ceny Novinářská křepelka.
Petr Vizina vystudoval teologické nauky a aplikovanou etiku na KTF UK v Praze, působil v redakcích Lidových a Hospodářských novin. Sedm let vedl redakci kultury zpravodajství ČT. Je držitelem Dobrovského ceny za svou práci o etice dialogu. Právě dialog, v němž se partneři snaží dobrat pravdy, považují autoři za "tradiční křesťanskou hodnotu", pluralita pohledů a kultura vzájemného respektu pomáhá budovat kulturu snášenlivosti a dialogu.
Co dělat, aby se zneužívání neopakovalo? Naslouchat.
Sexuální zneužívání zneklidňuje už jen tím, jak často se o něm v posledních letech mluví. Pro tvůrce operního představení Tak tiše až není jen palčivým společenským tématem, ale také osobní zkušeností.
Rushdie mnohé pobouřil, málokdo jej četl
Pětasedmdesátiletý spisovatel Salman Rushdie skončil minulý pátek v New Yorku po útoku nožem těžce zraněný na operačním sále. Podle všeho jde o odplatu za román Satanské verše.
Za 5 pět: Co čekáme od žen v církvi?
"Co se ode mě jako od ženy v církvi očekávalo? Nic," směje se teoložka Mireia Ryšková při vzpomínce na 80. léta. Změnilo se od té doby, co čekáme od žen v církvi?
Mezi černou a bílou je mnoho odstínů: O Německu tehdy a teď se Zuzanou Lizcovou
Málokterá ideologie zasáhla světové dějiny minulého století tak, jako nacismus. A ozvěny vídáme a slýcháme dodnes – v prostředí radikálních skupin i radikálních režimů, které tzv. bojem proti nacismu ospravedlňují svou vlastní tyranii. Jak na to hledí dnešní Němci?
Za 5 pět: 100 dnů s Putinovou válkou
Putinovo Rusko nám své záměry dlouho ohlašovalo, jen jsme je nebrali vážně, tvrdí znalec Ruska, politický geograf Michael Romancov. Napadení Ukrajiny bude jednou považováno za historický předěl. Není ale zřejmé, jak dlouho bude válka ještě trvat, upozorňuje poradce premiéra Tomáš Pojar. Rozhovor s dvěma předními osobnostmi doplníme o pohled do Kláštera Hejnice na Liberecku, který velmi záhy otevřel dveře příchozím z Ukrajiny.
Za 5 pět: K čemu je dobrá teologie?
Kdo a proč chce v Česku studovat teologii? Je větší zájem o denní, nebo distanční studium pro starší a pokročilé? A který obor považují jednotlivé fakulty za svou výkladní skříň? Pořad Za 5 pět dá tentokrát prostor zástupcům teologických fakult.
Za 5 pět: Móda s misí
Nanovlákna nebo biobavlna? Za 5 pět se setkáme s dvojicí návrhářek, pro které móda není jen podnikáním, ale také příležitostí chránit planetu před dopady textilního průmyslu.
Za 5 pět: Žiješ s vrahem a nemůžeš odejít
Tématem pořadu jsou zkušenosti ruských studentek a studentů na tuzemských vysokých školách během ukrajinské války. Hovoří Daria Gosteva, studentka scénografie na DAMU, Alisa Okisheva studentka umění na KTF UK a budoucí architekt Aleksey Kotegov z pražské FA ČVUT. Studentka DAMU popisuje život svých přátel v Rusku takto: "Jako když žiješ s vrahem a nemůžeš odejít."
Za 5 pět: O ikonách a Světlém týdnu
Pravoslavní křesťané těchto sedm dní slaví Paschu a prožívají svůj Světlý týden. O tom, ale také o situaci na Ukrajině po ruské agresi si budeme povídat s rodačkou z Kyjeva PhDr. Marinou Luptákovou Th.D. z Ústavu východního křesťanství Husitské teologické fakulty. K poslechu v sobotu 30.4. od 16.55 vás zve Hana Scharffová.
Za 5 pět: Ukrajina a dezinformace
Zprávy o ukřižovaném dítěti, tajných biologických laboratořích, anebo tvrzení, že Ukrajinci nejsou národ a proto nemohou mít vlastní stát. Ruská propaganda pracuje s dezinformacemi. Ne snad, aby přesvědčila svět o své pravdě, ale že nic jako pravda neexistuje. Jak ovšem poznat informace od dezinformací, víme-li, že nic na světě není černobílé?
