Biochemik Konvalinka: Jsme v temné hodině těsně před úsvitem
Po celý týden se v pořadu Dopoledne s Proglasem ohlížíme za tím, jak moc do našich životů vstoupila koronavirová pandemie. Dnes nabízíme pohled biochemika a prorektora Univerzity Karlovy Jana Konvalinky.
Virus podle našeho hosta není nestandardní, spíše má specifickou kombinaci vlastností, které usnadňují jeho šíření. „Je to nešťastná kombinace vysoké infektivity, skutečnosti, že virus šíří i lidé, kteří nemají příznaky (…) a smrtnosti, která je někde mezi banalitou a tragédií,“ uvádí s tím, že předchozí epidemie SARS, MERS nebo eboly nevykazovaly všechny tyto aspekty. Většinou se totiž u infekčních jedinců vyskytovaly příznaky a smrtnost byla vyšší, což donutilo společnost k rychlejší a důslednější reakci.
Původ viru podle biochemika lze vystopovat pouze za spolupráce čínské vlády, která to ovšem odmítá. Není však opodstatněné se domnívat, že se jedná o virus uměle vytvořený. „Myslím, že je poctivé, abychom říkali ‚nevím‘, když nevíme“ vysvětluje profesor Konvalinka a pokračuje: „Nemůžeme si být jisti, ale už před chvilkou jsem vyjmenoval všechny ty velké pandemie, u kterých si jsme naprosto jisti, jak vznikly, a všechny z nich vznikly přenosem ze zvířat (…) a je opravdu nejpravděpodobnější, že se virus přenesl z netopýra na člověka. (…) Neexistuje žádný důkaz, který by nás navedl na to, že ten virus někdo nasyntetizoval v laboratoři. To bychom velmi pravděpodobně na té sekvenci (RNA) viděli.“
Jako velkou naději vidí akademik vakcínu, která se ukazuje jako velmi bezpečná a účinější, než se předpokládalo. Rychlost jejího vývoje by pak neměla být překážkou, protože nebyla na úkor kvality. „Není to světélko (na konci tunelu), je to ohňostroj (…) rychlost spočívala v tom, že věci, které se normálně dělají jedna po druhé (základní výzkum, preklinický výzkum na zvířatech nebo stavba továren na výrobu) firmy prováděly paralelně. A testování se neprovádělo rychleji a na menším počtu dobrovolníků, ale naopak na desetitisících dobrovolníků, což se normálně nedělá,“ popisuje Jan Konvalinka a věří, že i díky vakcíně nyní prožíváme poslední vlnu pandemie, která by s jarem měla začít ustupovat. „Teď ta situace a čísla vypadají velmi špatně, ale já bych řekl, že to je taková ta temná hodina těsně před úsvitem,“ uzavírá.
Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.
foto: pixabay.com
Související články
O Centru postcovidové péče s Mikulášem Skálou
Jedno z mála speciálních Center postcovidové péče v naší republice vzniklo ve Fakultní nemocnici Hradec Králové. O jeho činnosti jsme si povídali s pneumologem a vedoucím výzkumu následků Covid-19 Mikulášem Skálou.
Rok s covidem v kulturní karanténě
Jaký dopad měl rok s covidem na umělce? Řada z nich pracuje bez stálého angažmá a přišla tak o možnost výdělku. Světově úspěšný český hornista Radek Baborák byl jedním z prvních, kdo na tuto situaci zareagoval. Zamířili jsme také za herci a herečkami z oceňovaného Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Jak se úspěšná scéna vyrovnává s tím, že řadu měsíců běžný divadelní provoz stojí? Na to jsme se ptali ve speciálním vydání pořadu Dopoledne s Proglasem tiskového mluvčího a herce Slováckého divadla Josefa Kubáníka.
Nemocniční kaplani (nejen) v době Covidové
Jak se změnila služba nemocničního kaplana v "Covidovém" roce? S jakými komplikacemi se při duchovní péči o nemocné nově potýkají? A co je vůbec posláním nemocničních kaplanů? Hosty pořadu Dopoledne s Proglasem byli nemocniční kaplan a moderátor pastorace v brněnských nemocnicích P. Leo Zerhau a také nemocniční kaplanka Františka Majerčíková.
Ekonom Sedláček o omezeních: Ztratili jsme pocit, že to děláme pro sebe
Máme za sebou rok s covidem. Co řekl o naší společnosti? Máme tuto krizi brát jako šanci? Jak moc bude poznamenána naše společnost, zdravotnictví nebo ekonomika? Prvním hostem speciálních vydání Dopoledne s Proglasem na téma Rok s covidem byl ekonom a filozof Tomáš Sedláček.
