Daniel Hůle z dluhové linky: Za vymáhání jedné koruny člověk zaplatil 21 tisíc v exekuci

„Naše dluhová helplinka vznikla na podzim roku 2018. Samotná kampaň Červené sluchátko, jež je zaměřená na lidi postižené koronakrizí, kteří si nevědí rady, dostali se do problémů a neumějí v tom takříkajíc chodit, ta běží v současné době od dubna,“ vysvětluje Daniel Hůle. Během této kampaně se na linku obrátilo asi tisíc osob, přičemž od podzimu 2018 vyhledalo pomoc se svými dluhy přibližně 6000 lidí. Dluhový specialista dále uvádí, že linka se nezaměřuje jen na to, aby klienty pouze přesměrovala, ale poskytuje standardní poradenství, kdy se snaží zmapovat situaci, zjistit lhůty, které u klienta běží, a podobně.

Částečně zprivatizovaný exekuční systém není podle Hůleho v západním světě obvyklý. Ten ve spojení s minimální regulací půjček způsobil momentální komplikovanou situaci. „Za vymáhání jedné koruny někdy v roce 2010, 2011 člověk zaplatil 21 tisíc v exekuci. To se samozřejmě stalo lákavým byznysem. (…) Když jsme narazili na odměny advokátů, zjistili jsme, že je máme vyšší než v Německu, a to v nominální hodnotě, tedy bez přepočtu na paritu kupní síly. Stejně tak je to v oblasti počtu exekucí. A většina těch exekucí je vedena pro pohledávky do 10 tisíc korun,“ popisuje náš host.

Daniel Hůle dodává, že do dluhové pasti se dostávají jak jedinci, kteří systematicky obelhávají systém nebo své výdaje nedokáží kontrolovat, tak i lidé bez zlého úmyslu, kteří doplácejí na svoji nepozornost a neznalost. Někdy jsou dokonce postaveni před neoprávněná vymáhání, kterým se nedokážou ubránit. „Někdo ve větší míře, někdo v menší míře si za to může sám. Někdo prostě nemá dostatečné vzdělání. (…) Z mého pohledu jsou finančně negramotné primárně ty instituce, které nabízejí služby někomu, kdo zjevně na čerpání takové služby nemá,“ uzavírá Daniel Hůle.

Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.

foto: pixabay.com