Na dřeň o pěstounství: Než nám utečou, musíme si je užít

Na dřeň o pěstounství: Než nám utečou, musíme si je pořádně užít

Pořad v souvislostech


Rodina bez filtru
Budeme vysílat

O formaci bohoslovců
Na dřeň
S redaktory podcastu "na dřeň"
Vysílali jsme


Rodina bez filtru

Rodina bez filtru

Rodina bez filtru
Audioarchiv
25. listopadu 2021 Na dřeň Autor: Anežka Wiewiorková

Dali domov dětem, které by jinak vyrůstaly bez rodiny. Seriál podcastu Na dřeň tentokrát přináší dva příběhy o pěstounství. Jaké to je, přijmout jiné než vlastní dítě? A jak nepřijít o pěkný manželský vztah uprostřed velké rodiny? 

Skrickovi_nadren_02Dana a Stanislav Skřičkovi vychovávají šest vlastních dětí, sedmé mají v pěstounské péči. Že by jednou mohli dát domov opuštěnému dítěti, si říkali už v době, kdy spolu chodili. Na začátku manželství pak museli společně ustát smrt druhého miminka, které se narodilo s vadou neslučitelnou se životem, a nevěděli, jestli nakonec pěstounství nebude jedinou možností, jak mít další dítě. "Bylo to smutný, ale bylo to silný. Co je silný v bolesti, tak pak se člověk stejně silně umí radovat. Takže víme, že to bylo požehnání. Ale v té chvíli to bylo těžký, modlili jsme se za zázrak, čekali jsme do poslední chvíle, že se něco stane. No a pak se stalo, máme těch dalších pět zdravých dětí. Akorát to v té době člověk neví," vzpomínají. Proč se rozhodli pro pěstounství, i když měli své vlastní biologické děti? A proč je důležité, aby si partneři, kteří se starají o děti, nacházeli čas také sami pro sebe?

Striovi

Manželé Miloslava a Karel Striovi spolu vychovali 8 dětí - tři adoptovali, pět přijali do pěstounské péče. "Vzali jsme si do péče poloromské děti, sami jsme tmavší typy, tak abychom nevyčnívali," říká Miloslava. "Dřív jsem na otázku, jestli má větší váhu výchova nebo geny, odpovídala, že kdybych nevěřila, že moje výchova může to dítě nějak ovlivnit, tak bych ani do té náhradní péče nemohla jít," popisuje a dodává: "Teď už ale vím, že geny tam hrají strašně velkou roli. Já se ale rozhodla zaměřit spíš na ty geny dobré."

U dětí pro ni spíše než vzdělání a dobré známky bylo důležitější, jestli se dokážou do života dobře postavit. "Samozřejmě jsem u všech dětí doufala, že takzvaně dobře dopadnou," říká Miloslava: "Vnitřně jsem si ale dávala svobodu, že je to na nich, jak to s nimi v životě bude. A když nás ostatní zrazovali, že dětství je sice pěkné, ale v dospívání může nastat problém, tak jsme si s manželem říkali: Než nám utečou, musíme si je pořádně užít," usmívá se. Jak se ale doopravdy pěstoun cítí, když musí u některých dětí předčasně ukončit péči? I o tom bude rozhovor s Miloslavou Striovou, autorkou knihy Děti, které se rodí v srdci.

Oba rozhovory uslyšíte ve čtvrtek 25. listopadu na Radiu Proglas, delší verzi najdete v podcastových aplikacích. 

SpotifyApple_PodcastsGoogle Podcasts.Soundtier.  Instagram.