Na dřeň s Bárou Hrzánovou: Bez víry není vnitřní svoboda
Herečku a zpěvačku Barboru Hrzánovou jsem poprvé viděla už jako malá na představení Hrdý Budžes, které se mi nikdy neomrzí. Po několika letech jsem se s ní setkala na demonstracích, kde mě zaujal její zápal pro spravedlnost a morálku. Ale taky mě překvapilo, že se jako herečka, zvyklá vystupovat před tisíci lidí, zdráhala na závěr protestu zazpívat českou státní hymnu. Nejsou to totiž jen noty a slova, jak sama říká. S vnitřní svobodou také úzce souvisí její cesta víry, která byla pestrá a nakonec ji dovedla zpět ke křesťanství.
Bára Hrzánová vyrůstala v divadelním divokém prostředí a její život je doteď spíše kočovný. Téměř každý den je v jiném koutě republiky, kde buďto hraje divadlo, nebo zpívá s kapelou. Když se teď nemůže veřejně hrát, jezdí po domovech seniorů se svou Cigan Tour. Romská muzika je Báře velmi blízká, ve volném čase se učí romsky a vystupuje se svým nejbližším kolegou romským klavíristou a akordeonistou Máriem Bihári. Toho poznala díky své blízké přítelkyni a kolegyni Zuzaně Navarové, se kterou strávila poslední chvilky života.
Můžou vás zavřít, můžou vám všechno zakázat, ale stejně vás nedostanou. Protože jste svobodní uvnitř.
V rozhovoru jsme se bavily ale nejen o Bářině herecké kariéře a jejich začátcích. Velké téma je pro ni totiž svoboda a součaná politická situace. Bára vyrůstala před Sametovou revolucí a její rodina nebyla režimu tak úplně pohodlná. Proto to se svou kariérou budoucí herečky neměla jednoduché. “V šestnácti jsem se rozhodla, že do komunistické strany nepůjdu ani za cenu herectví,” řekla o svém morálním rozhodování, které ji prý trápilo možná až moc předčasně, ale za svým rozhodnutím si stála.
Jakou cestu ušla, aby se vrátila zpět ke křesťanství, které bere jako průsečík mezi náboženstvími? Jaká rizika nese v našich životech svoboda a proč jí chybí morální vzory? Poslechněte si v dnešním pořadu Na dřeň s Bárou Hrzánovou od 16:00 ve vysílání Radia Proglas. V našich podcastech si kdykoliv můžete poslechnout delší verzi rozhovoru, kde Bára velmi otevřeně mluví o současné politické situaci.
Rozhovor vede redaktorka Hana Strašáková.
Související články
Na dřeň s Michaelou o přímluvné modlitbě: Terapie má své limity, Bůh ne
Mít se rád, žít bez lží o sobě samém a zbavit se trápení i traumat, která v sobě nosíme. I toto může být výsledek přímluvné modlitby. Michaela se této modlitbě věnuje několik let, pomohla už desítkám lidí. O modlitbě, která může mít větší sílu, než si myslíme, o zázracích, které se během ní dějí, ale i o zlu, které občas může vylézt na povrch.
Na dřeň s Eliškou Podzimkovou: Dokresluju realitu, chybí mi v ní hravost
Elišku Podzimkovou jde jen těžko zařadit do nějaké pracovní škatulky. Obzvlášť, když se tomu sama vyhýbá. Já bych ji nejspíš označila jedním slovem: umělkyně. Je ilustrátorkou, grafičkou a fotografkou na volné noze. Ve svých devětadvaceti letech má za sebou už mnoho úspěchů a zážitků, ale také rakovinu, která jí byla diagnostikována v šestnácti letech.
Na dřeň s manželi Poláškovými: Doma vidím anděly, ale i špinavý hrnce a pokaděný plínky
Josefa Poláška známe především jako divadelního a filmového herce. Se svou ženou Míšou, která je varhanice, mají tři děti. Je vůbec reálné skloubit herectví a rodinu? Co přináší do jejich manželství víra? A jak přijali nemoc nejmladší dcerky?
