Na dřeň s Karlem Patákem: Kéž by nebylo o čem psát
Karel Paták vedle své práce specializovaného zdravotního bratra provozuje už několik let také facebookovou stránku Visegrádský jezdec. Rozhovor s ním nabízí pohled do přemýšlení člověka, který podle vlastních slov ovlivňuje měsíčně statisíce lidí. Proč se rozhodl bránit demokracii a právní stát? A jak klikatá byla jeho cesta k poznání, že pro světlejší budoucnost musí sám přiložit ruku k dílu?
„Chodili jsme podél dálnice sbírat plechovky od Coca-Coly a vystavovali jsme si je jako trofeje v obyváku,“ vzpomíná Paták na absurdní dobu normalizace, během které v Československu vyrůstal. Z jeho pozdějších slov je zřejmé, že se mládím stráveným v totalitní společnosti cítí silně poznamenán a vidí v tom i jednu z příčin chování mnoha lidí v současnosti.
Stav veřejného dění ho začal opět trápit před dvaceti lety, v době opoziční smlouvy. Závodil v té době na kole, na trénincích trávil mnoho času a jak sám říká, právě chvíle na kole, kdy má člověk čas přemýšlet, ho k hlubším úvahám o stavu země přivedly.
„Každý člověk by měl sebrat zodpovědnost za zemi, ve které žije. Někdo se stará o veřejnou zeleň, někdo dělá skaut. Já jsem se v tomhle našel (ve správě facebookové stránky Visegrádský jezdec, pozn. red.) a baví mě to. Můžu lidem říkat, co je problém a proč,“ popisuje muž vystupující dlouhodobě pod značkou Visegrádský jezdec. „Promlouvám až ke dvěma milionům lidí měsíčně.“
Poslechněte si celý rozhovor z cyklu Na dřeň a dozvíte se, jak Karel Paták vnímá zodpovědnost, která se s vlivem na velké množství lidí pojí, co pro něj znamená vlastenectví nebo demokracie nebo co by poradil svému dvacetiletému já. Reprízu pořadu Na dřeň laďte v sobotu 27. února v 16:55 na vlnách Proglasu nebo si spusťte kdykoliv ve všech podcastových aplikacích.
foto: archiv
Související články
Na dřeň s Markétou Seluckou: Je to na nás, musíme změnit svět!
Začínala jako pekařka, dnes je z ní advokátka se zkušeností s pozicí děkanky Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Je známá jako energická žena, často a ráda se směje. Zápal, se kterým mluví o právu a spravedlnosti, o svých studentech nebo o Bohu, by jí mohl leckdo závidět. Hostem pořadu Na dřeň byla profesorka Markéta Selucká.
Na dřeň s Josefem Trojanem: Jediná možnost, jak z toho ven, je být dobrým člověkem.
Zatímco při televizních rozhovorech může působit sebevědomě a extrovertně, ve skutečnosti je herec Josef Trojan melancholický a přemýšlivý typ. Alespoň to o sobě říká. O tom, proč se snaží být dobrým člověkem, proč se rozhodl v 18 letech skončit se školou a živit se nejen herectvím, ale třeba úklidem v psychiatrické léčebně, ale také o jeho rodičích Kláře a Ivanovi, krásách i těžkostech herectví a vůli, kterou člověk musí mít, když je na volné noze.
Na dřeň s Erikem Taberym: „Člověk si uvědomí, jak je to všechno strašně křehké“
Sešli jsme se den před úterým 10. března, dnem, kdy vláda v Česku oznámila, že zavírá školy a akce nad 100 lidí. Koronavirus tak do našeho rozhovoru ještě nezasáhnul. Naštěstí - nejsem si jistá, jestli by si Erik Tabery, šéfredaktor časopisu Respekt, ještě na povídání o jiných věcech našel ani ne tak čas, ale spíš myšlenkovou kapacitu. Tabery žije pro svou práci, k rozhovoru jsem si ho ale pozvala kvůli tomu, co mu mnoho let jeho psaní a všechny ostatní činnosti hodně komplikovalo – zdravotní problémy, o kterých promluvil až nyní, kdy se jich po dvaceti letech zbavil.
