Na dřeň s šikanovanou řeholnicí: Říkali mi „sestra ano“
Některá místa a prostředí si jako lidé, a o to více možná jako křesťané, idealizujeme. Snad i proto nás potom může překvapit fakt, že šikana, ponižování podřízených nebo manipulace nejsou vyhrazeny jen školním třídám nebo světským pracovištím. Naopak – rozhodně se nevyhýbají třeba ani řeholním řádům.
Když dnes už bývalá řeholní sestra Vlasta v šestnácti letech konvertovala a rozhodla se nechat pokřtít, určitě nečekala, co všechno tímto svým rozhodnutím spouští. Jak přiznává v závěru rozhovoru, žádného z těchto svých rozhodnutí ale zpětně nelituje a vidí v nich smysl.
„Jestli chceš být pokřtěná, ukaž, co s tebou ten Bůh dělá,“ řekla prý Vlastě maminka poté, co jí ve svých patnácti letech oznámila rozhodnutí nechat se pokřtít a dodala, „tady máš kýbl a hadr a ukaž se!“ Vlasta, pocházející z nevěřící rodiny, na svou reakci zpětně vzpomíná se stále lehce zřetelným odhodláním v hlase: „Kýbl i hadru jsem vzala a pracovala bez ceknutí, takže po nějaké době vzala máma ten papír a podepsala ho a já mohla ke křtu.“
Právě tím se Vlastě také otevřela cesta k povolání, které její rodina nejprve vůbec nevnímala jako dobré rozhodnutí a Vlasta tak třeba v našem rozhovoru popisuje, jak ji maminka popadla, táhla do kostela a chtěla nechat hned druhý den oddat.
To se ale nestalo a o pár let později, v pouhých dvaadvaceti letech, už Vlasta po prožitém noviciátu v pražské řeholní komunitě putovala do italského kláštera, kde plánovala zůstat na trvalo a už nikdy nevidět svoji zemi. „Po příjezdu mě jako první zarazilo, že matky ani ostatní sestry neměly potřebu pomáhat nám s jazykem,“ vypráví bývalá řeholnice a během rozhovoru přidává také vzpomínky na mnohem horší zacházení, spojené třeba se zjištěním matky převorky, že tato mladá česká řeholnice nemá maturitu. „U nás nemá maturitu jen ten, kdo zametá ulice,“ byla prý reakce matky a od té doby také Vlasta dostávala pouze fyzickou práci třeba v prádelně nebo kuchyni, nesměla se dál učit na počítači a byl jí odebrán čas na studium.
Jak pobyt Vlasty v italském klášteře vypadal dál? Kdo se vyklubal z přítelkyně, kterou jí matka převorka slibovala? Jak to celé ovlivnilo její víru v Boha? A co nakonec rozhodlo o jejím odchodu z kláštera i řeholního života úplně?
Poslouchejte další díl pořadu Na dřeň, ve kterém tentokrát pokládá otázky Ondřej Havlíček, ve čtvrtek v 16 hodin na Proglasu nebo v plné délce kdykoliv později v podcastových aplikacích. Zde také naleznete delší verzi rozhovoru.
Související články
Na dřeň s Víťou Marčíkem: Musíš vyjít, cesta se ti ukáže
Do studia přišel bosky a před rozhovorem poprosil o modlitbu. Dávalo mi to smysl - Víťu Marčíka znám jako herce, komedianta, věřícího člověka - až při přípravě otázek jsem zjistila, že před konverzí byl komunistou.
Na dřeň s Radkem Jarošem: Ideální smrt by byla v 75 šutrem do hlavy v severní stěně Eigeru
Zdolal nejen všech 14 osmitisícovek na světě, ale také téměř všechny nejvyšší vrcholy všech světadílů. S Radkem Jarošem, nejlepším českým horolezcem u nás, o vděčnosti, kterou cítí, o smrti, jeho rodině, i o tom, kdy chtěl horolezení zabalit.
Na dřeň s Veronikou Khek Kubařovou: Věřím životu, že ví, co má se mnou za záměry
Hosté na rozhovory většinou přicházejí s neutrálním nebo nervózním výrazem, zvlášť pokud nejsou zvyklí na povídání za mikrofonem nebo pokud zatím nemají žádnou zkušenost konkrétně s Radiem Proglas. Česká divadelní a filmová herečka Veronika Khek Kubařová naopak dorazila do studia poměrně dost uvolněná a s milým úsměvem.
Na dřeň s Dominikem a Ondrou: Každý homosexuál v církvi se snaží to nejdřív odmodlit
V druhém dílu věnovanému homosexualitě a křesťanství uslyšíte otevřenou výpověď Dominika a Ondry. Ačkoli učení katolické církve udává, že lidé s homosexuální orientací mají žít bez partnera, realita někdy vypadá jinak. I proto nabízíme příběh dvou hluboce věřících mužů, kteří se rozhodli, že jeden bez druhého už žít nechtějí. A s redaktorkou Hanou Strašákovou si povídali o tom, jak jejich odlišnou sexuální orientaci přijali jejich rodiče a lidé ve farnosti. O tom, jak pro ně samotné bylo těžké zjistit, jakou cestu si v životě zvolit. A jak do jejich rozhodování vstoupil Bůh.
