Islám – znamení doby – 1. díl
V první části vzdělávacího cyklu o islámu vám představíme stručně osobnost proroka Mohameda. Po Mohamedovi bude řeč o Koránu, islámské tradici zvané sunna a pilířích, které je v tomto náboženství nutné dodržovat pro dosažení spásy.
Znalost těchto základů nám umožní lépe rozvažovat nad otázkami religionistiky. Zda je islám vůbec náboženství, k jakému bohu se vlastně muslimové obrací, co je čeká po smrti nebo jak vypadá běžná muslimská lidová zbožnost.
Teolog Hans Küng rozdělil dějiny islámu do několika paradigmat. V dílech 8 až 10 jedno po druhém zmíníme. Pomůže nám to totiž porozumět, jak nahlíží islám sebe sama. Není tajemstvím, že islám není jednotný. Krátce po smrti Mohameda se rozdělili muslimové na sunnity a šíity. Sám Mohamed předpověděl, že se budou muslimové štěpit. Dnes nejsme ani schopní zjistit, kolik může takových sekt existovat. Přesto, každá z nich se nějakým způsobem vztahuje k určitému historickému paradigmatu, ať už jde o dnešní teroristy, islámské mystiky, akademiky a jiné.
Po dějinách se podíváme na to, jak přistupuje k islámu katolická církev. V historii k tomuto náboženství totiž zveřejnila jasná stanoviska platná dodnes. Na příkladu Egypta a Saudské Arábie si představíme, jak dochází k uplatňování práva šaría v tradičně islámských zemích. Nevynecháme ani kontroverze týkající se brutálních trestů, redakce Koránu (satanské verše aj.), nerovnoprávnosti žen a další. V samotném závěru vám "prozradíme", proč bychom měli islám vnímat jako znamení dnešní doby. K celému cyklu totiž přistupujeme z pohledu teologie, která vychází z předpokladu, že k nám Bůh hovoří i skrze události dnešní doby.
Autorem vzdělávacího cyklu Islám – znamení doby je ThLic. Jaroslav Franc, Th.D. z Katedry pastorální a spirituální teologie. Zabývá se studiem spirituality křesťanského Východu. Snaží se o hledání dialogu Východu a Západu v kontextu náboženských a kulturních tradic.
