Alena Zárybnická: Dlouhodobé předpovědi je třeba správně interpretovat
Dnešní host Dopoledne s Proglasem, absolventka Matematicko – fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, oboru meteorologie a ochrany prostředí, je známou televizní a rozhlasovou moderátorkou a autorkou, či spoluautorkou tří knížek, které vycházejí z její profese. Je ženou s vášní pro hory, pohyb a sport vůbec. Donedávna se na svět dívala shora – bývala pilotkou větroně.
Cesta Aleny Zárybnické do České televize byla spíše dílem náhody, než něčím vysněným a plánovaným. Sama meteoroložka přiznává, že neměla touhu vystupovat před kameru. „Když jsem měla možnost pracovat ve firmě, která připravovala počasí pro soukromou televizní stanici, říkala jsem si, že to je přesně to, co bych nechtěla,“ vzpomíná.
S výrobou televizních relací počasí se však už setkala na kanálu OK3 a následně ČT3 v letech 1992 a 1993 v rámci studií. V ČT pak začala působit po mateřské dovolené v roce 1997. Zpočátku se práce meteorologů soustředila spíše na shromažďování dat a následnou prezentaci ve vysílání. Nyní už i sami vytvářejí grafické materiály a pracují se specializovaným softwarem. Největším posunem je podle Zárybnické to, že mohou do předpovědí promítat i zcela aktuální data, stará pouhých několik minut.
Co se týče přesnosti předpovědí počasí, meteoroložka uvádí: „U dlouhodobé předpovědi to bude vždy komplikované. Možná ani ne v tom smyslu ji vytvořit, jako ji správně interpretovat. U dlouhodobé předpovědi se vyjadřujeme v nějakých průměrech, týdenních nebo měsíčních, a k průměru se můžeme dostat, že se jej budeme držet, nebo k němu dospějeme v extrémech. (…) Očekáváme-li tedy teploty v týdenním průměru kolem nuly, dospějeme k tomu sedmi dny s nulovou maximální teplotou. Ale stejně tak k tomu dospějeme (…) stejným počtem (dnů) s plus deseti a mínus deseti stupni, což už je opravdu velký rozdíl.“
Celý rozhovor s Alenou Zárybnickou o meteorologii, ale i o létání v kluzáku a životě v Krkonoších, poslouchejte v audioarchivu.
foto: Blanka Borová, CC BY-SA 4.0