Karolína Honsová: S dětmi je lepší o smrti mluvit, než nemluvit

„Je to tabu. Hlavně to slovo ‚smrt‘, protože někdy máme pocit, že tím něco přivoláme. Všímám si toho, že ho člověk nechce moc vyslovovat,“ popisuje Karolína Honsová a vysvětluje, že děti realitu a s ní spojené téma smrti vnímají, nicméně nemají vypracovanou dovednost ji zpracovat. Z toho důvodu „je lepší o smrti mluvit, než nemluvit. Pokud se s dětmi o smrti nemluví, jsou u nich představy o tom, co se stalo, často mnohem dramatičtější než realita.“

Podle psycholožky je důležité s dětmi o smrti mluvit pravdivě. „Když říkáme, že například dědeček odešel nebo že někde čeká, dítě se pak může bát odchodu. Když někdo odejde, přijde ještě? (…) Je dobré říkat, co se skutečně stalo a zamezovat té zbytečné představě, která neodpovídá realitě.“ K tomu paní Honsová dodává, že by mělo jít o dialog, kdy se dětí také ptáme, co si myslí, jak situaci vnímají. Také bychom se před dětmi neměli bát projevit smutek, neboť jde o zcela přirozenou reakci a je dobré, aby děti viděly, že je normální.

Jako dobrou pomůcku vidí Karolína Honsová dětské knihy, které toto téma zpracovávají. Jsou to například knihy Když Dinosaurům někdo umře, Slon v pokoji nebo Návštěva malé smrti.

Ovlivňují vnímání smrti u dětí i počítačové hry? A je dobré se s nimi účastnit pohřbů? Celý rozhovor s psycholožkou a krizovou interventkou Karolínou Honsovou poslouchejte v audioarchivu.

foto: Michal Honsa