Na dřeň s Janou Sladkou Ševčíkovou: Usínala jsem s tím, že už to nikdy neudělám

Na dřeň s Janou Sladkou Ševčíkovou: „Usínala jsem s tím, že už to nikdy neudělám“

Pořad v souvislostech


S Janou Sladkou Ševčíkovou o životě s bulimií
Budeme vysílat

S autory podcastu o duchovních zážitcích
S Barborou Antonovou
Na dřeň
Vysílali jsme


S Karolínou Presovou z Replug.me o závislosti na digitálních technologiích

S Karolínou Nyitrayovou o samotě

S Erikem Taberym
Audioarchiv
10. března 2020 Na dřeň Autor: Anežka Wiewiorková

Hromady jídla, ze kterého by se vám normálně udělalo špatně a potom zvracení, které si sami přivodíte – to je ve velké zkratce bulimie, nemoc, která může končit smrtí. Příběh Jany Sladké Ševčíkové má naštěstí happyend, o dvanáctileté zkušenosti s poruchou příjmu potravy dnes už jen vypráví. O tom, že žít s bulimií není žádný med, ale že se s ní i přesto dá vypořádat, bude další díl pořadu Na dřeň.

„S velkým odstupem si myslím, že mě zkušenost s mentální bulimií naučila rozumět sama sobě. Rozumět tomu, co skutečně v životě chci, co si o sobě myslím, jak moc dám na slova druhých, a jak moc – a nerada bych, aby to znělo jako klišé –, jak moc ráda jsem na světě,“ říká Jana Sladká Ševčíková, která se po překonání bulimie rozhodla pro založení centra Anabell, kde už téměř dvacet let nacházejí pomoc lidé s poruchami příjmu potravy i jejich blízcí. „Pochopila jsem, že když už jsem dostala od života ten dar, že jsem nad bulimií mohla zvítězit, tak že chci pomáhat ostatním, aby se nebáli. Aby se netrápili tak, jako jsem se trápila já.“

Jana Sladká

Na všechno trápení s nemocí, o níž dlouho nikomu neřekla, už dnes zakladatelka centra Anabell vzpomíná s odbornou zkušeností člověka, který podobně nemocným lidem pomáhá. O bulimii mluví jako o onemocnění, které je „spojené s tím, že nevěříte tomu, že jste dost dobrá, že jste dost hezká, dost schopná. Že vás lidi mají rádi jenom proto, jaká jste, jenom pro tu hlubokou podstatu, že prostě jste.“ S poruchou příjmu potravy se Jana Sladká Ševčíková většinu času utkávala sama: „Usínala jsem s tím, co lidé s bulimií říkají velmi často, a co k té nemoci samozřejmě patří: s tím, že už to nikdy neudělám. Což se samozřejmě nestalo, alespoň ne do té doby, než jsem nastavila jiné vzorce uvažování, chování, přemýšlení o sobě sama – než jsem se uzdravila.“

Dá se z anorexie nebo bulimie úplně vyléčit? Co může pomoct lidem, které trápí porucha příjmu potravy? Poslouchejte na Proglasu ve čtvrtek 12. března od 16.00 (k poslechu také v podcastových aplikacích Spotify,Google Podcasts,Apple Podcasts nebo Soundtier).

Líbí se vám rozhovor v pořadu Na dřeň? Podpořit nás můžete zde

Foto: archiv Jany Sladké Ševčíkové