Adiktolog Miovský: Nemůžete chtít po dětech, co sami neděláte

Problémem dnešního distančního vzdělávání je podle profesora Miovského ztížená možnost poskytování prevence. Loňská studie, do které se zapojilo více než 1700 škol, totiž dokázala, že propracovaný celonárodní koncept prevence rizikového chování u dětí je bohužel zaveden pouze na malém procentu škol a jen obtížně je zaváděn na dalších. Velkou komplikací je pak pandemie, která posun v této oblasti prakticky zastavila. „Sledujeme, jak je ten systém choulostivý. Problém tady reálně je. Máme to alespoň v online – že použiju to slovo – v online přenosech,“ popisuje přednosta kliniky adiktologie.

„Když si přijde máma pětiletého dítěte stěžovat, že její dítě tráví na tabletu moc hodin denně a že to vidí jako problém (…) ta odpověď je drtivá a nemilá pro ni, protože problém není v dítěti, ale v ní. Dítě v pěti letech nemůže rozhodovat o tom, kolik času tráví na tabletu,“ vysvětluje náš host problém určování, kdy se u dětí trávících čas u počítačů a telefonů jedná o sociálně patologické chování, nebo pouze výchovný problém. Samozřejmě složitější situace nastává v pubertě, kdy už mladiství přebírají rozhodování a zodpovědnost. Jasnějším znakem, že u dítěte nebo mladistvého vzniká závislost, jsou objevující se zdravotní problémy, nabývání na váze a případná agresivita při konfrontaci. Zde je dobré, aby rodiče sledovali pohybové aktivity svých dětí, spánkový režim a stravovací návyky.

Zároveň musíme podle adiktologa jít dětem příkladem, protože často sami nedodržujeme správné návyky a děti naše chování zrcadlí. „Zase jsme u toho my jako rodiče, jestli na ně 'nehučíme' sami (u počítače) v pyžamu (…) Nemůžete chtít po dětech, co sami neděláte,“ uzavírá profesor Michal Miovský.

Celý rozhovor poslouchejte v audioarchivu.

foto: pixabay.com