Farářka Kopecká: Můžu bojovat, ale tím, kdo nakonec vyhrává, je Bůh

Farářka Kopecká: Můžu bojovat, ale tím, kdo nakonec vyhrává, je Bůh

Pořad v souvislostech


Martina Viktorie Kopecká, farářka
Budeme vysílat

Za 5 pět
Za 5 pět
Světový den sdělovacích prostředků
Vysílali jsme


Dostat se z ulice. Cesta sociálního pracovníka Roberta Knebla

Dostat se z ulice. Cesta sociálního pracovníka Roberta Knebla

Tiskový mluvčí... co na to říct?
Audioarchiv
14. dubna 2021 Dopoledne s Proglasem Autor: Petr Najman

Nejprve pracovala v korporátní společnosti. Pak vystudovala teologii a stala se farářkou Československé církve husitské. Co se změnilo v jejím životě, že svou úspěšně se rozvíjející pracovní profesi opustila? A proč si při křtu vybrala jméno "Vítězná"?  Martina Viktorie Kopecká byla hostem dnešního Dopoledne s Proglasem.

„U nás se nechodilo do práce, u nás se chodilo sloužit,“ vzpomíná Martina Viktorie Kopecká na život v rodině, kde oba její rodiče pracovali jako záchranáři. „To, že se chodí sloužit, znamená, že se jde i o Vánocích, Velikonocích, o svátcích, v neděli, že je člověk volán i nad rámec svých služeb. Já jsem neznala běžnou pracovní dobu,“ pokračuje paní Kopecká. Službu tedy vždy brala jako součást života, že je třeba lidem pomáhat i přes vlastní vyčerpání, bolesti a obtíže, protože „ta služba se na to neptá.“

Argumenty pro studium teologie musela tehdejší zaměstnankyně velké korporátní firmy dle svých slov horko těžko vydobývat, a to jak pro rodinu tak sobě samé. „Sama jsem dost dobře nevěděla, proč bych zrovna já měla studovat teologii. Ono to bylo takové praktické rozhodnutí. Já jsem chtěla mít vysokoškolské vzdělání, ale vnímala jsem jako velmi obtížné se dostat na vysokou školu a Husitská teologická fakulta přijímala studenty do dálkového studia bez přijímaček. Já jsem se dostala jako naprosto nepopsaný list do jednooborového studia teologie,“ vzpomíná farářka s tím, že brzy se do tohoto oboru zamilovala a pak už bylo snadné toto rozhodnutí obhájit.

V roce 2011 se Martina Kopecká nechala pokřtít v Církvi československé husitské a přijala jméno Viktorie. „Hledala jsem nějaké jméno, které bude ladit s Martinou. Martina je pohanské jméno, protože Mars je bůh války. A když jsem si říkala ‚válka‘, tak by k tomu sedělo nějaké vítězství, ale já jsem nechtěla, aby to vítězství bylo moje. Já jsem chtěla zvýraznit to, že v mém životě vyhrává Bůh, že vyhrál Kristus, kterého jsem objevila, v jehož učení se pokouším nahlédnout. Takže ta Viktorie je vítězná, bojující, válčící, ale v tom Kristově jménu. A vnímám to tak do dneška, jsem s tím jménem ohromě srostlá. Martina Viktorie je spojení, které mě vždycky odkazuje k tomu, že já sice můžu bojovat, můžu se drápat kamkoli, ale tím, kdo nakonec vyhrává, je Bůh,“ uzavírá.

Jak Martina Viktorie Kopecká spojuje svoji práci farářky a také psychoterapeutky? A v čem spočívá její spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí? To vše se dozvíte v celém rozhovoru v audioarchivu.

foto: Jana Křivánková