Na dřeň s Bárou Antonovou: Je to pro mě zdroj radosti, i když jsem padla na dno

Na dřeň s Bárou Antonovou: Je to pro mě zdroj radosti, i když jsem padla na dno

Pořad v souvislostech


S Barborou Antonovou o dobrovolnictví
Budeme vysílat

Slavíme první rok! Debata s autory podcastu
S Annou Štičkovou
S Annou Štičkovou
Vysílali jsme


Slavíme první rok! Debata s autory podcastu

S Pavlínou Korcovou

S Pavlínou Korcovou
Audioarchiv
16. dubna 2020 Na dřeň Autor: Hana Strašáková

Poslední týdny s Barborou úzce spolupracuji. A když sleduji, že se zároveň s enormním nasazením v pomoci potřebných snaží ochránit i další dobrovolníky, nutí jim odpočinek a připomíná základní pravidla psychohygieny, nemůžu se ptát jinak, než: jak to ta ženská stíhá? Jak se dá dobrovolničit v tak velké míře a nezbláznit se z toho?

Barbora Antonová jako by snad ani nepotřebovala spánek. Tato brněnská pedagožka, překladatelka, předsedkyně hnutí Žít Brno, matka, členka Okrašlovacího spolku pro Lomnici a okolí (jak sama nikdy nezapomene zmínit) a celoživotní dobrovolnice je žena, která ve svém životě vystřídala mnoho profesí a se kterou si vždy ráda dám kávu, přečtu si její satirické příspěvky na Facebooku a s obdivem sleduju její enormní nasazení v pomoci ostatním lidem. "Dobrovolničím nejspíš celý život. Ale je to dané hlavně tím, že si to můžu dovolit. Díky existenčnímu zajištění nemusím řešit, jestli budeme mít na nájem. To si poslední dobou uvědomuju čím dál víc, když vidím, kdo všechno se i přes svou obtížnou situaci věnuje pomoci druhým."

Dělám spoustu věcí pro to, aby mě lidi měli rádi 

A proč bychom se ve svém volném čase vůbec věnuje pomoci druhým? "Je to pro mě asi hlavně o tom hledání smyslu, který jsem ve svém životě ještě tak úplně nenalezla. Zároveň je ta atraktivita i v poznávání a setkávání se s dalšími lidmi, kteří jsou zaměřeni stejně, jako já. Ta pomoc není nezištná, očekávám vlastně vysokou odměnu. Dělám spoustu věcí pro to, aby mě lidi měli rádi." Jak ale z našeho rozhovoru vyplynulo, dobrovolničení není jen o přínosech. Samotní dobrovolníci si často trávením svého času pomocí druhým třeba překrývají své problémy. Prostě radši řeší problémy druhých.

Barbora Antonová.

Barbora v rozhovoru zmínila i několik tipů na to, jak poznat, že už dobrovolničení máme nad hlavu a jak to řešit. Třeba když máme špatný pocit z toho, že málo pomáháme. „Musíme se naučit držet si odstup od těch emotivních příběhů lidí, kterým pomáháme. Většinou si do těchto okamžiků promítáme vlastní život. O těchto těžkých situacích se pak zdráháme s někým mluvit, nechat si pomoci, nemáme ten profesní background. To nás může strašně semlít. V posledních dnech jsem toho byla svědkem opakovaně – a vlastně se to stalo i mně samotné.

I když Barbora často zmiňuje, že bychom se měli zaměřit někdy více sami na sebe a měli Barbora Antonováse rádi, během rozhovoru zjistíme, že pro ni samotnou to tak jednoduché není. Dokážeme se z našich pádů vůbec někdy poučit? Poslechněte si osobní příběh v podcastu Na dřeň ve čtvrtek 16. dubna 2020 v 16 hodin na vlnách Proglasu nebo kdykoliv v podcastových aplikacích (Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts nebo Soundtier).

Líbí se vám rozhovor v pořadu Na dřeň? Podpořit nás můžete zde