Na dřeň s Markem Janásem: Taky dokážu poslat lidi do háje
Drogově závislým, lidem ve vězení, bezdomovcům, nemocným, ženám v azylových domech, Romům, cizincům – nejen těmto lidem za svůj život pomáhal Marek Janás, sociální pracovník a bývalý jezuita. O sociální práci, jeho cestě do řádu a zpátky do běžného života je další díl pořadu Na dřeň.
Do řádu Tovaryšstva Ježíšova vstoupil Marek v mládí, šest let od své konverze: „Jeden kněz mi poradil, abych své rozhodnutí odložil o pět let a pořádně to promyslel,“ usmívá se Janás, který jako řeholník žil také v Polsku či Francii. Služba sociálně slabším jej lákala už v mládí, u jezuitů se jí ale mohl věnovat pouze jako dobrovolník.
Po šestnácti letech se rozhodl z řádu odejít. „K tomu abych se cítil aspoň trošku platný v životě, potřeboval jsem pomáhat, dělat tu sociální práci,“ říká Marek. Jak konkrétně vypadal jeho odchod z řádu? Kdy je podle něj potřeba někoho poslat "do háje"? A jak zvládá poslouchat a řešit často bezvýchodné příběhy klientů?
Poslechněte si rozhovor o smyslu práce s lidmi na okraji společnosti ve čtvrtek 5. listopadu v 16 hodin na Radiu Proglas nebo v podcastových aplikacích Spotify, Google Podcasts, Apple Podcasts nebo Soundtier.
Související články
Na dřeň s knězem Jendou Krbcem: Když je chlap smutnej a brečí, nemá to komu říct
O chvílích, kdy to člověk chce raději napálit do stromu. O vyhoření, které se týká nejen učitelů, doktorů nebo sociálních pracovníků, ale taky kněží. A o radosti, kde a zda ji hledat. O tom všem je další díl pořadu Na dřeň.
Na dřeň s šikanovanou řeholnicí: Říkali mi „sestra ano“
Některá místa a prostředí si jako lidé, a o to více možná jako křesťané, idealizujeme. Snad i proto nás potom může překvapit fakt, že šikana, ponižování podřízených nebo manipulace nejsou vyhrazeny jen školním třídám nebo světským pracovištím. Naopak – rozhodně se nevyhýbají třeba ani řeholním řádům.
Na dřeň s TIMEM: Vedu veřejnou samomluvu
Neboj! Klid,. Chovej se slušně. Jsou vám tato slova povědomá? Možná jste je zahlédli na fasádách brněnských domů, na skružích městské periférie, nebo v knize b jako brno. Streetartista a umělec, autor angažovaných nápisů ale i interiérů, který vystupuje anonymně pod pseudonymem TIMO, je hostem dalšího dílu Na dřeň.
Na dřeň s Víťou Marčíkem: Musíš vyjít, cesta se ti ukáže
Do studia přišel bosky a před rozhovorem poprosil o modlitbu. Dávalo mi to smysl - Víťu Marčíka znám jako herce, komedianta, věřícího člověka - až při přípravě otázek jsem zjistila, že před konverzí byl komunistou.
Na dřeň s Kristýnou Dolejšovou: Měla jsem pocit, že ve mně něco čistýho umřelo
Z jednoho článku na blogu, který Kristýna před pár lety spontánně napsala, se postupně stal projekt, který nyní sledují desetitisíce žen a dívek – Za normální holky.
Dorotka o životě s bipolární poruchou: Energií jsem skoro až zářila
Když bylo Dorotce 19 let, její budoucnost vypadala krásně – odmaturovala s jedničkami, dostala se na vysněnou školu, měla dlouhodobý vztah. Pak ale přišel zlom, a během jednoho dne se z nadějné studentky JAMU stal pacient psychiatrického oddělení. O životě se schizoafektivní poruchou mluví Dorota Voráčová.
