V předchozích dílech jsme se naučili rozlišovat mezi domácí, veřejnou a sociální sférou. V kolébce politiky, antickém Řecku, bylo pro vstup do politiky nutné se nejprve vypořádat se základními potřebami života. Pokud to člověk dokázal a už nepodléhal vůli jiného, stal se svobodným občanem. Jak se projevuje moderní pojetí svobody v politice, řešíme s doc. Mgr. Štěpánem Holubem, Ph.D. ve třetím dílu našeho vzdělávacího cyklu.
Moderní demokratické společnosti ale svobodu předpokládají u každého člověka. Minule jsme také slyšeli, že sociální sféra vnáší do politiky ekonomická témata. To by v antice nikdy možné nebylo. Došlo k podobné změně v chápání toho, co je vlastně svoboda?
Svoboda sama se nijak neproměnila. Jen jsme se na svobodu začali dívat trochu komplikovaněji. Jedni chtělí především co největší prostor, kde si budou dělat to, co chtějí. Druzí by i připustili zmenšení tohoto prostoru, pokud jim někdo pomůže dělat to, co chtějí, ale bez zásahu druhých to nedokážou.
A co se stane v případě, že tím druhým je stát? Je jeho úkolem pouze poskytnout co největší prostor? Např. nezasahovat do práva cestovat a trestat ty, kdo by mě na cestách přepadli. A nebo mi v této svobodě musí stát i pomáhat? Např. stavbou silnic a dálnic. Pokud ale státu dovolím takto ovlivňovat moji svobodu, znamená to, že má právo do ní zasahovat, aniž o to stojím?
Jednoduše bychom mohli říci, že národ je soubor lidí tvořící stát, tedy podléhá jednomu politickému zřízení. V této stručné definici můžeme ale najít určité nedostatky. O těchto a dalších aspektech pojetí národa a národního státu hovoříme s doc. Mgr. Štěpánem Holubem, Ph.D. v našem vzdělávacím cyklu.
Opět se zaměříme na rovnost posuzovanou skrze distributivní rovnost. Již jsme řešili otázku sociální rovnosti vedoucí k vytváření mas. Je zde ale ještě jeden aspekt. A to tehdy, když se sociální rovnost stane předmětem politického úsilí. Hledáme odpovědi v deváté části vzdělávacího cyklu s doc. Mgr. Štěpánem Holubem, Ph.D.
Naše úvahy o politice jsme přerušili naposledy v okamžiku, kdy jsme si všimli velkého rizika pro demokracie v moderní době. Mohou se poměrně snadno zvrhnout v tyranii. Zveme k poslechu osmého dílu vzdělávacího cyklu.
V první polovině našeho cyklu jste se mohli doslechnout o tom, co je to veřejná sféra, tedy prostor, kde se odehrává politika. Byla také řeč o tom, že politika je možná díky svobodě a cílem politiky je úsilí o spravedlnost a spravedlivou vládu.
Filosof Aristoteles se snažil najít ústavy, které jsou vhodné pro obce se svobodnými občany. Zároveň upozornil na jejich zvrácené podoby. Tento díl vzdělávacího cyklu Politická filosofie vysíláme 12. července 2019 ve 20.15.
Ve skutečné demokracii žijí svobodní a vzájemně si rovní občané. Jak do toho zapadá přítomnost vlády? Není spíše přísně pojatá demokracie anarchií? Tři typy vlád rozebereme podrobněji ve vzdělávacím cyklu Politická filosofie.
V antickém Řecku byla svoboda smyslem politiky. Ve sféře plurality se snaží každý svobodný občan prosazovat vlastní postoje a řešení problémů. Aby vůbec došlo ke shodě, musí alespoň většina uznat, že přijímaná řešení jsou spravedlivá. Vzdělávací cyklus vysíláme v pátek 28. června od 20.15.
V předchozí části jsme hovořili o ideálu obce v antickém Řecku, který umožňoval některým stát se svobodnými a vést debatu o tom, jak si představují dobrý život. Dnes ale nejsme schopni naplnit ideál obce tak, jako před staletími. Zveme k poslechu druhého dílu vzdělávacího cyklu v pátek 14. června od čvrt na devět večer.
Co je to politika a kdy, kde a za jakých podmínek je možná? Má nebo nemá vliv na politiku moje právo volit politické představitele? A kdo je to vůbec občan? Sféru domácí a veřejnou předstvuje první díl vzdělávacího cyklu, který opět zařazujeme do vysílání vždy v pátek od 20.15.
Jakými hodnotami se řídí strany, které jsme zvolili do parlamentu a na jakých základech staví své politické názory? To byste mohli být schopni určit po vyslechnutí závěrečné části našeho vzdělávacího cyklu s doc. Mgr. Štěpánem Holubem, Ph.D.
Téměř všechny moderní státy vznikly revolucí. Byl popřen starý a nastolen nový řád. Podrobněji se těmto teoriím věnujeme na Proglasu v jedenáctém díle cyklu Politická filosofie.
