Kateřina a Daniel - dva mladí lidé, dva různé příběhy. Pojí je ale zkušenost s přímluvnou modlitbou. Pomoc se rozhodli vyhledat ve chvíli, kdy nevěděli, jak si s určitým problémem poradit. Dan díky modlitbě znovu prožil momenty z dětství, ve kterých se cítil osamělý a nejistý, a vrátilo mu to chybějící sebevědomí. Katka zase pochopila, že díky složitému vztahu s otcem opakovaně vyhledává ty nesprávné muže.
„Když nejsi schopná ve třiceti navázat normální vztah s chlapama a troskotá to pořád na tom stejným, tak už si říkáš, co je špatně,“ popisuje Katka důvod, proč se rozhodla i přes počáteční nechuť Míšu, která přímluvnou modlitbu dělá, navštívit. „Cestou tam jsem si v hlavě říkala, že mám přece právo žít život, jakej chci. A přitom jsem niterně věděla, že to prostě takhle dál nejde,“ říká Katka. Potom ale bylo vše jinak, než si myslela: „Sama sebe jsem pak přistihla, jak brečím, zalykám se a vyprávím úplně dvěma cizím lidem svůj příběh.“ Co konkrétně se v jejím životě změnilo? I o tom mluví v otevřeném rozhovoru.
Daniel měl zkušenost jinou. Na přímluvnou modlitbu přicházel s tím, že jej trápil pocit nedůvěry a nízkého sebevědomí. Společně s Michaelou potom odkryli, že za současnými problémy vězí jeho traumatické zážitky z dětství. Tyto momenty znovu otevřeli a pozvali do nich Boha. „Nechápu, jak je to možný, ale je to tak – že ten Bůh se vrátí do doby, kdy nám bylo deset let, něco se změní a má to dopad na naši současnost,“ popisuje Daniel: „Bylo to opravdu zajímavý. Já na tu modlitbu šel s tím, že se za mě pomodlí a to je všechno. A najednou jsem tam prožíval tady tyhle obrovský pocity radosti. A na druhou stranu, když jsem se zříkal toho zlýho, tak naopak jsem cítil velkou tíhu, jak kdybych měl pytel písku na zádech. Nebo se mi i špatně dýchalo a bolela mě hlava.“
Silné příběhy Kateřiny a Daniela poslouchejte ve čtvrtek 29. dubna v 16 hodin nebo poté kdykoli v podcastových aplikacích.
Čekání na Godota – tak se jmenuje blog, který píše mladá psycholožka Jana. Podobně nekonečné je totiž její čekání na to, až otěhotní. S manželem se o dítě snaží téměř čtyři roky, zatím neúspěšně. Co prožívá žena, která si od dětství nepřála nic jiného, než se stát maminkou? A jak neplodnost ovlivní partnerství a sexualitu? I o tom bude druhý díl seriálu Rodina bez filtru, který má tentokrát i bonusový díl.
Rosângela De Oliviera Salazar pochází z Brazílie a žije zasvěceným životem v celosvětovém ekumenicky otevřeném hnutí Fokoláre. Momentálně působí v Praze, kde se také mimo jiné stará o mládež.
V 11 letech se Ivetě a její kamarádce zjevila na slovenské hoře Zvir Panna Maria. Zjevení se opakovalo každý měsíc pět let – do roku 1995. Od té doby už život Ivety Hudákové nikdy nebyl stejný. O tom, co tato zkušenost a hlavně tlak veřejnosti v jejím životě změnil, ale hlavně o tom, co ji setkání s Marií naučilo, si s Ivetou Hudákovou povídá Alžběta Havlová.
Vědu a rozum vždycky považoval za důležité. Mladý informatik ale po jednom neobvyklém zážitku musel uznat, že Bůh je. O zjevení, o strachu, který při něm pocítil, ale i o důsledcích, které na Filipa Pražáka celá zkušenost měla, je tento nový díl pořadu Na dřeň.
Co mám vlastně v životě dělat? Tuto otázku si často pokládají jak mladí, tak životem zkušení lidé. Dobře si zvolit školu a povolání, životního partnera, místo k životu... O tom, jak se naučit dobře rozhodnout a taky jak porozumět, co je vlastně pro mě v životě nejlepší, si povídají redaktoři pořadu Na dřeň.
Může si člověk připadat krásný a přitažlivý, i když jeho tělo vypadá od narození jinak než těla ostatních? A jak být v pohodě s tím, když člověk po třicítce ještě nemá životního partnera - a protože je na vozíku, znamená to, že zatím musí být závislý na pomoci rodičů nebo asistentů? Ladislava Blažková, mluvčí Ligy vozíčkářů, je na vozíku kvůli dětské mozkové obrně. Osobní rozhovor o životě ženy na vozíku s ní vede Alžběta Havlová.
Producentka a režisérka Kamila Zlatušková má pestrý nejen život pracovní, ale i ten rodinný. S příchodem prvního syna na vlastní kůži poznala, jak je někdy těžké tyto dva světy kloubit. Rozhovor o tom, jaké to je, když na rodičovské dovolené zůstane s dítětem otec, o výchově dětí, ale i tom, jak se žije v temperamentním manželství.
Mít se rád, žít bez lží o sobě samém a zbavit se trápení i traumat, která v sobě nosíme. I toto může být výsledek přímluvné modlitby. Michaela se této modlitbě věnuje několik let, pomohla už desítkám lidí. O modlitbě, která může mít větší sílu, než si myslíme, o zázracích, které se během ní dějí, ale i o zlu, které občas může vylézt na povrch.
Elišku Podzimkovou jde jen těžko zařadit do nějaké pracovní škatulky. Obzvlášť, když se tomu sama vyhýbá. Já bych ji nejspíš označila jedním slovem: umělkyně. Je ilustrátorkou, grafičkou a fotografkou na volné noze. Ve svých devětadvaceti letech má za sebou už mnoho úspěchů a zážitků, ale také rakovinu, která jí byla diagnostikována v šestnácti letech.
Josefa Poláška známe především jako divadelního a filmového herce. Se svou ženou Míšou, která je varhanice, mají tři děti. Je vůbec reálné skloubit herectví a rodinu? Co přináší do jejich manželství víra? A jak přijali nemoc nejmladší dcerky?
Karel Paták vedle své práce specializovaného zdravotního bratra provozuje už několik let také facebookovou stránku Visegrádský jezdec. Rozhovor s ním nabízí pohled do přemýšlení člověka, který podle vlastních slov ovlivňuje měsíčně statisíce lidí. Proč se rozhodl bránit demokracii a právní stát? A jak klikatá byla jeho cesta k poznání, že pro světlejší budoucnost musí sám přiložit ruku k dílu?
Začínala jako pekařka, dnes je z ní advokátka se zkušeností s pozicí děkanky Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Je známá jako energická žena, často a ráda se směje. Zápal, se kterým mluví o právu a spravedlnosti, o svých studentech nebo o Bohu, by jí mohl leckdo závidět. Hostem pořadu Na dřeň byla profesorka Markéta Selucká.