Islám – znamení doby – 9. díl
Ve sledování dějin islámu jsme skončili rokem 732, kdy byla zastavena expanze arabské říše. Co nastalo pak? Na to odpoví devátý díl vzdělávacího cyklu o třetí a čtvrtém paradigmatu dějin islámu s ThLic. Jaroslavem Francem, Th.D.
Mocenské centrum říše se přesunulo do Bagdádu a moci se ujali Abbásovci. Vedle politiky a bitev se ale začali zaměřovat i na rozvoj vzdělanosti a kultury. Šlo o poměrně nový jev, který vzešel z potřeby reagovat na ostatní kultury, s nimiž se říše Arabů stále intenzivněji setkávala. Ukázalo se, že pouhé dobývání nestačí. Začaly vznikat školy a také překlady literatury do arabštiny. V této době už můžeme také hovořit o islámu jako o světovém náboženství. Tvoří si totiž vlastní teologii, tradici a právo.
Kulturní rozvoj a relativně klidné soužití uvnitř říše mezi muslimy a ostatními ukončil nečekaný válečný úspěch. Roku 1258 Mongolové dobyli Bagdád. Pro svět islámu to byla zdrcující porážka hlavně proto, že se něco takového podařilo pohanům. Vítězství křesťanů či Židů by nebylo tak zdrcující, jako vítězství pohanů na území ovládané Alláhem. Po skoro čtyřech stoletích úspěchů byli muslimové přesvědčeni, že něco takového Bůh nemůže dopustit. Dopustil. Bylo nutné změnit pohled na islám. Muslimové se vydali dvěma směry. Jednak začali rozvíjet, mohli bychom říci, mystiku hledáním duchovního rozměru práva šaría. A jednak studiem, vědeckým bádáním, díky kterému došli k několika racionálním závěrům. Jako třeba Ibn Tajmíja, jenž odůvodňoval dobytí Bagdádu nevěrností tehdejších muslimů a na druhou stranu tím ospravedlňoval boj proti jiným muslimům, kteří se Bohu ve skutečnosti nepodřídili. Inspiroval tak mnohé, i dnešní, radikály.
Související články
Islám – znamení doby – 8. díl
V osmém dílu vzdělávacího cyklu o islámu se vrátíme opět na začátek, abychom si prošli dějiny islámu a jejich paradigmata. Hovoříme s ThLic. Jaroslavem Francem, Th.D.
Islám – znamení doby – 7. díl
Vedle islámské ortodoxie najdeme u muslimů bohatou tradiční lidovou zbožnost. Ta také bude tématem sedmé části vzdělávacího cyklu o islámu.
Islám – znamení doby – 6. díl
Muslimové tvrdí, že islám je náboženství. Mají pravdu? Tato otázka je legitimní, protože kromě náboženské nauky najdeme v islámu politický, sociální i vzdělávací systém. V šestém dílu našeho cyklu se zaměříme ale jen na zmíněné náboženské nauky.
Islám – znamení doby – 5. díl
Pokračujeme ve vypočítávání pilířů islámu. V předchozím díle jsme si řekli, co to zmíněné pilíře islámu jsou a proč je nutné pro muslima je dodržovat. Zmínili jsme první tři: šahádu, denní modlitbu a náboženskou daň.
Islám – znamení doby – 4. díl
Ve dvou dílech vás seznámíme s pěti pilíři islámu. Tyto pilíře jsou jasně definované povinnosti pro zbožného muslima, který se chce dostat do nebe. Představy o islámském nebi jsou konkrétnější, než na jaké jsme tradičně v Evropě zvyklí. Proto si o nich hned na začátku s ThLic. Jaroslavem Francem, Th.D. něco povíme.
Islám – znamení doby – 3. díl
Po smrti proroka Mohameda řešili muslimové obrovský problém. Kdo smí muslimům sdělovat Alláhovu vůli? Kdo smí vysvětlovat slova Koránu? Nikdo. Tedy, pouze posel Boží, kterým je v islámu Mohamed. Přes všechno, co kdy tento prorok vykonal, muslimové trvají na tom, že to dělal jako člověk správně vedený Alláhem. A proto začali muslimové velmi brzy sbírat zprávy o tom, co Mohamed řekl, vykonal nebo schválil. Tak byly položeny základy islámské tradici zvané sunna.
