Islám – znamení doby – 9. díl

Islám – znamení doby – 9. díl
30. prosince 2015 Islám – znamení doby Autor: Marek Chvátal

Ve sledování dějin islámu jsme skončili rokem 732, kdy byla zastavena expanze arabské říše. Co nastalo pak? Na to odpoví devátý díl vzdělávacího cyklu o třetí a čtvrtém paradigmatu dějin islámu s ThLic. Jaroslavem Francem, Th.D. 

Mocenské centrum říše se přesunulo do Bagdádu a moci se ujali Abbásovci. Vedle politiky a bitev se ale začali zaměřovat i na rozvoj vzdělanosti a kultury. Šlo o poměrně nový jev, který vzešel z potřeby reagovat na ostatní kultury, s nimiž se říše Arabů stále intenzivněji setkávala. Ukázalo se, že pouhé dobývání nestačí. Začaly vznikat školy a také překlady literatury do arabštiny. V této době už můžeme také hovořit o islámu jako o světovém náboženství. Tvoří si totiž vlastní teologii, tradici a právo.

Kulturní rozvoj a relativně klidné soužití uvnitř říše mezi muslimy a ostatními ukončil nečekaný válečný úspěch. Roku 1258 Mongolové dobyli Bagdád. Pro svět islámu to byla zdrcující porážka hlavně proto, že se něco takového podařilo pohanům. Vítězství křesťanů či Židů by nebylo tak zdrcující, jako vítězství pohanů na území ovládané Alláhem. Po skoro čtyřech stoletích úspěchů byli muslimové přesvědčeni, že něco takového Bůh nemůže dopustit. Dopustil. Bylo nutné změnit pohled na islám. Muslimové se vydali dvěma směry. Jednak začali rozvíjet, mohli bychom říci, mystiku hledáním duchovního rozměru práva šaría. A jednak studiem, vědeckým bádáním, díky kterému došli k několika racionálním závěrům. Jako třeba Ibn Tajmíja, jenž odůvodňoval dobytí Bagdádu nevěrností tehdejších muslimů a na druhou stranu tím ospravedlňoval boj proti jiným muslimům, kteří se Bohu ve skutečnosti nepodřídili. Inspiroval tak mnohé, i dnešní, radikály.

Regiony

Regiony

Blahopřání

Pošlete svým blízkým k narozeninám či svátku písničku s přáním.

Darujte Proglas!