Církev a válka: papežové a problematika světových válek I – 12. díl

Církev a válka: papežové a problematika světových válek I – 12. díl
15. června 2012 Církev a válka Autor: Petr Pospíšil

Přinášíme další pořad z duchovně-vzdělávacího cyklu Církev a Válka. Pravidelným hostem je církevní historik Teologické fakulty Jihočeské univerzity prof. Martin Weis. Naladíte 18. června 2012 v 16.00 hod.

Dvanáctý díl našeho cyklu otevírá poslední veliké téma. Je jím problematika první a druhé světové války a role papežů během válečného období. Protože dané téma není možné obsáhnout v jediném dílu, budeme se mu věnovat i příště.

V aktuální části host vysvětluje postoj Svatého stolce k vojenské situací první světové války a přibližuje i postoj historiků. Podle nich byl papež Benedikt XV. politickým papežem, který během konfliktu zachovával přísnou politickou neutralitu, ale zároveň se snažil nabízet válečným stranám mírové plány. Tuto skutečnost hodnotí historikové pozitivně, byť z papežovy iniciativy k mírovému řešení nedošlo.

Mezi jeho mírové snahy patří např. zmírnění bojového utrpení, vystupuje ostře proti používání bojových plynů, za což sklidil ostrou kritiku. Nezůstal však jen u diplomatických snah, nýbrž zapojoval se do pomoci i aktivně: výměna zajatců, rozličné sbírky, vyhledávání pohřešovaných osob, apod.

Otevřeme také problematiku mnohdy kritizovaného papeže Pia XII., kterému se vyčítá, že podepsáním Říšského konkordátu r. 1933 usnadnil Adolfu Hitlerovi cestu k moci. Host nejprve vysvětluje nacistickou politiku vůči katolické církvi, která byla realizována ve třech fázích:

První fáze probíhala zhruba do r.1935 a vyznačovala se hledáním cesty k pokojnému soužití, kdy se ještě hovoří o přátelství s křesťanstvím. R. 1933 byl podepsán konkordát mezi svatým stolcem a Německou říší. Katolická církev jej vnímá jako příležitost k udržení vlivu ve prospěch křesťanů. Nacisté konkordát přivítali ze zahraničně-politických důvodů. Vůči církvi zatím nevystupují otevřeně nepřátelsky, nýbrž skrytě.

Druhou fázi nacistické politiky můžeme zařadit do let 1936 – 1940, kdy vůči církvi začíná vystupovat otevřeně nepřátelsky a snaží si jí podrobit. Duchovní jsou odsuzováni a zavíráni i z politických důvodů, nikoli pouze z vykonstruovaných.

A nakonec nacistická politika vrcholí v třetí fázi, kdy už se snaží církev násilím zlikvidovat. Řeší pouze otázku jak a kdy se jí definitivně zbavit. Historickým hodnocením zmíněného papeže Pia XII. budeme pokračovat v příštím dílu.

Na závěr našeho cyklu připravujeme pořad, v němž bude host odpovídat na otázky posluchačů. Své dotazy již neposílejte, uzávěrka skončila dnešním dnem. Děkujeme za pochopení.