Křesťanská anafora – 1. díl

Křesťanská anafora – 1. díl
28. února 2014 Křesťanská anafora Autor: Marek Chvátal

Jako střed a vrchol slavení eucharistie označuje anaforu Kongregace pro bohoslužbu a svátosti ve Všeobecných pokynech k římskému misálu.

Kořeny anafory najdeme v židovském způsobu modlitby. Nejstarší zapsané podoby křesťanských anafor pocházejí již z prvních staletí církve. A tak při poslechu těch dnešních jsme svědky dvoutisíciletého vývoje. Jde o významnou a charakteristickou liturgickou modlitbu. Náš cyklus vás zavede do dějin této modlitby, ukáže vám její současné a rozmanité podoby napříč křesťanskými církvemi a také kontext, do jaké ho ji liturgie staví.

Pojem anafora nepatří mezi běžně užívané. Možná jste se spíše setkali s termínem eucharistická modlitba. Hned v úvodu si tedy povíme, zda se jedná pouze o synonyma, nebo je v nich zásadnější rozdíl.

Židovských kořenů křesťanské anafory se dotkneme již v prvním dílu. Řeč bude o tzv. berakot. Specifických modlitbách žehnání, jež byly přirozenou každodenní součástí věřícího Žida a provázely ho (a snad dodnes provázejí) od rána do večera.

Blahopřání

Pošlete svým blízkým k narozeninám či svátku písničku s přáním.

Regiony

Regiony