Na dřeň o zážitcích při klinické smrti: Světelná bytost se jich ptala, jak moc v životě milovali
Pořad v souvislostech
O klinické smrti s Margaretou Johnovou
Budeme vysílat
S Radkou Vernerovou
O sexuálním násilí
Rodina bez filtru
Vysílali jsme
S Radkou Vernerovou
S gynekoložkou Annou Jouzovou
S gynekoložkou Annou Jouzovou
Audioarchiv
Psycholožka a akademička Margareta Johnová roky zkoumala zážitky lidí, kteří se dostali na hranici života a smrti - prožili klinickou smrt. Co lidé, kteří na krátko opustí tento svět a zase se do něj vrátí, viděli? Jaký fenomén jejich zkušenosti spojuje, nezávisle na jejich věku, vyznání či povaze?
„Lidé často popisují prožitek mimo tělo. Často vnímají vizi nějakého světla poté, co putovali nějakým temným místem, tunelem. To světlo je velmi táhne, a pokud do toho světla vstoupí, popisují pocity obrovského klidu, míru a radosti,“ popisuje Margareta, která se tématu věnovala především na akademické úrovni. „Často se zde setkají s jakousi světelnou bytostí, která s nimi navázala mimoslovní komunikaci, která se jich třeba ptala, jak moc v životě milovali a jestli se chtějí vrátit zpátky.“
Jaké další prožitky lidé, se kterými Margareta spolupracovala, měli? Jak takto zkušenost lidi mění? A lze tyto zážitky vysvětlit vědecky?
S akademičkou a psycholožkou si o tématu povídá redaktorka Alžběta Havlová. Rozhovor uslyšíte ve čtvrtek 14. ledna v 16:00 na Radiu Proglas a poté kdykoli v podcastových aplikacích.
Konkrétní příběhy dvou žen, které zážitek blízké a sdílené smrti měly, uslyšíte za 14 dní. Sledujte nás také na facebooku ainstagramu.
Související články
Na dřeň s matkou vážně nemocného syna: Řekli mi „tak se rozlučte”
Být maminkou čtyř malých kluků nepřináší jen samé radosti, ale také mnohá trápení. Zvlášť když se jeden z nich narodí s velmi vážnou srdeční vadou. Rozhovor o rozhodnutích, která rodič nechce dělat, o strachu z budoucnosti, ale i o radosti, kterou těžké chvíle někdy přinášejí, vede s Terezou Pospíšilovou redaktorka Marie Moreno.
Na dřeň o vztazích a manželství: Ukrást si čas pro sebe
Silvestrovský díl bude o lásce - o té, která i za třicet let společného žití, veselí i trápení nevyprchá, ale naopak se tím vším posílí. O lásce mezi Danou a Jaroslavem Kadaňkovými, manželi, kteří nevynikají ničím menším, než že se opravdu mají rádi.
Na dřeň o domácím násilí: Mlátila jsem do něho pěstičkama, aby mámu nechal
Domácí násilí vám může zkazit dětství i dospívání. Možná se s ním vyrovnáváte celý život a možná sami nakonec padnete na dno. Nebo se stane zázrak a vy máte, jako mladá maminka Katka, vlastní spokojenou rodinu, za kterou jste neskutečně vděční.
Na dřeň s židovkou Annou Štičkovou: Jako bych se vracela domů
Anna Štičková vyrůstala v ateistickém prostředí Sudet, odkud se dostala do křesťanské komunity, aby v ní objevila víru svých předků - židovství. V rozhovoru s Ondřejem Havlíčkem se především ohlíží za svým příběhem, ale popisuje také vztah k Bohu nebo vysvětluje, jaké to je, být v Česku mladou židovkou.
Na dřeň se slepým běžcem Ondrou: Kdybych byl nedůvěřivej, nikam nedojdu.
Nevidomý a se špatným sluchem. I přesto je z něj profesionální běžec. A nejen běžec, ale i cyklista, plavec, běžkař, nebo filantrop roku, bloger a poslední dobou i spisovatel. Napsal totiž třeba knížku o svém úspěchu na Maratonu přes Velkou čínskou zeď. Nevidomý Ondra neběhá ale jen maratony ve světě a po Česku, pravidelně se účastní také triatlonů, cyklistických závodů a z Německa si dokonce dovezl titul Železného muže.
Na dřeň s knězem Jendou Krbcem: Když je chlap smutnej a brečí, nemá to komu říct
O chvílích, kdy to člověk chce raději napálit do stromu. O vyhoření, které se týká nejen učitelů, doktorů nebo sociálních pracovníků, ale taky kněží. A o radosti, kde a zda ji hledat. O tom všem je další díl pořadu Na dřeň.
Na dřeň s šikanovanou řeholnicí: Říkali mi „sestra ano“
Některá místa a prostředí si jako lidé, a o to více možná jako křesťané, idealizujeme. Snad i proto nás potom může překvapit fakt, že šikana, ponižování podřízených nebo manipulace nejsou vyhrazeny jen školním třídám nebo světským pracovištím. Naopak – rozhodně se nevyhýbají třeba ani řeholním řádům.
Na dřeň s Víťou Marčíkem: Musíš vyjít, cesta se ti ukáže
Do studia přišel bosky a před rozhovorem poprosil o modlitbu. Dávalo mi to smysl - Víťu Marčíka znám jako herce, komedianta, věřícího člověka - až při přípravě otázek jsem zjistila, že před konverzí byl komunistou.
