Marisa Perello se narodila ve Španělsku, studovala a pracovala v Londýně. V 90. letech následovala své srdce i Jindřicha Vobořila, ředitele Podaných rukou, a přestěhovala se do České republiky, kde se zapojila do práce s drogově závislými. Teď pracuje na misích v Iráku a říká – neboj se udělat i špatné rozhodnutí. Lepší než litovat, že jsi něco neudělal.
„Tehdy jsme se přestěhovali do Kurdějova, který má 300 obyvatel,“ vzpomíná na začátky v Česku Marisa: „Bydleli jsme na faře a já tam často bylo sama, Jindra chodil do práce – a byla jsem ten divný člověk, ta cizinka. Vesničani na mě nebyli moc hodní,“ říká Marisa teď už velmi dobrou češtinou.
Společně s Jindřichem a dalšími lidmi stála u zrodu Podaných rukou. „Jednou jsme se začali modlit a jeden klient začal křičet sprostě anglicky. Klient, který anglicky neuměl. Změnila se mu tvář a to bylo hodně děsivý,“ popisuje jeden z intenzivních zážitků při terapii s klienty.
Když vychovala dvě dcery, rozhodla se jít do nového dobrodružství - začala pracovat na misích v Afghánistánu a Iráku. "Není důležité, co děláš, ale jak to děláš," myslí si Marisa a říká, že žena, která doma vychovává své děti, může dělat mnohem smysluplnější práci.
S Marisou Perello si o jejím životě povídá Alžběta Havlová. Pořad poslouchejte ve čtvrtek 21. ledna v 16 hodin a poté kdykoliv v podcastových aplikacích. Sledujte nás také na na facebooku a instagramu.
Psycholožka a akademička Margareta Johnová roky zkoumala zážitky lidí, kteří se dostali na hranici života a smrti - prožili klinickou smrt. Co lidé, kteří na krátko opustí tento svět a zase se do něj vrátí, viděli? Jaký fenomén jejich zkušenosti spojuje, nezávisle na jejich věku, vyznání či povaze?
Být maminkou čtyř malých kluků nepřináší jen samé radosti, ale také mnohá trápení. Zvlášť když se jeden z nich narodí s velmi vážnou srdeční vadou. Rozhovor o rozhodnutích, která rodič nechce dělat, o strachu z budoucnosti, ale i o radosti, kterou těžké chvíle někdy přinášejí, vede s Terezou Pospíšilovou redaktorka Marie Moreno.
Domácí násilí vám může zkazit dětství i dospívání. Možná se s ním vyrovnáváte celý život a možná sami nakonec padnete na dno. Nebo se stane zázrak a vy máte, jako mladá maminka Katka, vlastní spokojenou rodinu, za kterou jste neskutečně vděční.
Neboj! Klid,. Chovej se slušně. Jsou vám tato slova povědomá? Možná jste je zahlédli na fasádách brněnských domů, na skružích městské periférie, nebo v knize b jako brno. Streetartista a umělec, autor angažovaných nápisů ale i interiérů, který vystupuje anonymně pod pseudonymem TIMO, je hostem dalšího dílu Na dřeň.
Dítě vyrůstající v dětském domově, které netouží a nesní o ničem jiném, než o adopci a vlastní rodině. To je obraz, který známe z mnoha literárních děl, filmů či seriálů. Je to ale skutečnost nebo jen představa nás, kteří jsme realitu dětského domova nikdy nezažili?
Už v 17 letech se rozhodla, že chce být válečnou reportérkou. A od té chvíle jí na cestě za tímto cílem nic nezastavilo. Markéta Kutilová patří k jedné z mála válečných reportérů u nás.
Zdolal nejen všech 14 osmitisícovek na světě, ale také téměř všechny nejvyšší vrcholy všech světadílů. S Radkem Jarošem, nejlepším českým horolezcem u nás, o vděčnosti, kterou cítí, o smrti, jeho rodině, i o tom, kdy chtěl horolezení zabalit.
Josefa Suchára, neratovského faráře, zná díky komunitě v horské vesničce Neratov spoustu lidí jako přátelského a schopného kněze, pro kterého nic není problém, a který má vášeň pro traktory. Cítí se ale někdy Josef i přes čilý komunitní život jako kněz sám? A co je podle něj na celibátu nejtěžší? "Povolání ke kněžství je jedna věc, povolání k celibátu věc druhá," říká. Otevřený rozhovor o úskalích kněžské služby, samotě, ale také třeba o tom, jestli jde s Bohem uzavřít smlouva a proč bychom si věci měli přát.
„Chtěla bych udělat díl o našich transcendentálních zážitcích.“ Takhle nešikovně jsem svým kolegům v podcastu Na dřeň předestřela svůj nápad udělat díl o našich duchovních zážitcích a věcech mezi "nebem a zemí".
Vidět působení zla v práci s drogově závislými nebo lidmi ve věznicích zřejmě není těžké. Co ale když toto zlo „ožije“ přímo před vámi a třeba vás i osloví?
Jak zvládá nenadálý tlak a velkou odpovědnost, která s pořádáním demonstrací přišla? A jak jeho aktivity ovlivnily jeho osobní život a manželství? Osobní rozhovor o krásných i těžkých chvílích uplynulého roku s člověkem, který dokázal rozhýbat občanskou společnost.
V uvolněném, ale zároveň hlubokém rozhovoru posluchač nahlédne pod masku veřejného vystupování spisovatele Marka Orko Váchy. Povídají si s ním totiž jeho přátelé - jak redaktorka Hanka Kašpárková, tak Jožin Valenta, spoluautor knihy Jízda v levém pruhu. Rozhovor nejen o tom, že křesťanství má být sklenice červeného vína a doutník po dobrém obědě.